21. 6. 2014
Goethe institut v Praze zprostředkoval veřejný rozhovor Meinharda Miegela, publicisty, sociologa a konzervativního myslitele CSU, s ultraneoliberální publicistkou Lenkou Zlámalovou na téma „Méně nebo více?“ u příležitosti prezentace jeho nové knihy Hybris (Pýcha/Nestoudnost), bohužel v němčině, s podtitulem Přetížená společnost.
Jde o šokující levicové úvahy z hlavy křesťanského konzervativce z pelechu CDU, který by byl v České republice za své názory nepochybně mediálně ukřižován a přiřazen k nebezpečnému extrémnímu levicovému proudu, nebo nějakým levicovým environmentalistickým snílkům. Jak vidno, konzervativní křesťanské strany v Německu neustrnuly myšlením v první polovině 19. století a jsou v porovnání s českým politickým spektrem myšlenkově otevřenější, demokratičtější a levicovější než např. údajně levicová ČSSD, o KDU-ČSL vůbec nemluvě. Kupodivu však Německo má výkonnější ekonomiku, robustnější sociální systém a stabilnější politický systém než my, i přes levicově uvažující křesťansko-konzervativní vládní stranu. Kde jsme udělali chybu?
Meinhard Miegel jde se svými hříšnými myšlenkami sociální revoluce dokonce až tak daleko, že doporučuje, aby lidé méně pracovali, méně nakupovali, vykašlali se na růst HDP a více si užívali života, protože žijeme jen jednou a zbytečnou prací ničit okolní přírodu nedává smysl, čímž Lence Zlámalové vyrazil dech takovým způsobem, až z toho za skřehotavých protestů málem spolkla mikrofon.
Jen několik vět z knihy Hybris otrockým překladem:
Méně je více, konec se všemi mocenskými hrami, s jazykovou dominancí, s naparováním národních států, expanzí, i když se jedná pouze o expanzi vlivu. To jsou všechno způsoby chování 18. a 19. století, které měly shořet v plamenech první poloviny 20. století a měly být vystřídány evropským duchem. Jestli zůstaneme při této ideologii, nelze labilní Evropu stabilizovat… Jejím jádrem je změna paradigmat, k jaké nedošlo již po řadu generací. Jedna epocha lidských dějin se chýlí ke konci, nová začíná. Kdo chce tohle označovat za krizi, je to jen jeho volba. Neměl by se ale pokoušet zvládnout změnu paradigmat překonanými krizovými prostředky…
Nedostatek v nadbytku: příliš velká výroba, stále ještě příliš mnoho výdělečné práce, příliš vysoká spotřeba zdrojů a zatěžování životního prostředí, a v neposlední řadě příliš vysoké zatížení člověka a společnosti…
To nelze zvládnout pomocí obrovských konceptů, ale citlivými akcemi a reakcemi miliónů aktérů. Tito se musí navzájem povzbuzovat a dodávat si odvahy a případně si pomáhat a podporovat se…
Jestliže už teď shromáždili mnohonásobek toho, co má k dispozici zbylé lidstvo, jestliže jejich spotřeba na hlavu je mnohem vyšší než spotřeba méně rozvinutých ekonomik a jestliže oni sami jsou očividně unavení a opotřebovaní, pak bude zřejmě na čase zastavit se a vážně zkusit, zda méně by nemohlo být vice, jestli svému blahu nepomohou spíše tím, že to, co mají, začnou využívat lépe než dosud…
Zatím jsou však zaslepeni ideologií, která si v ničem nezadá s ostatním ideologickým zaslepením: Hnát se dál bez cíle a hranic…
