Za prvních devět měsíců letošního roku dosáhl Gazprom rekordních příjmů z prodeje plynu do Evropy a čistého zisku. Vysoké ceny plynu z obavy před nedostatkem na trhu přinesly společnosti více, než kolik stojí Nord Stream 2 (NS-2). Opožděné spuštění plynovodu je jedním z faktorů, které ovlivňují kotace na burze. Za prvních devět měsíců letošního roku dosáhl Gazprom pětkrát vyššího čistého zisku než loni – 1,58 bilionu rublů (21,2 miliardy dolarů podle aktuálního kurzu ruské centrální banky), zatímco čisté příjmy z prodeje plynu do Evropy (bez spotřební daně a cla) se více než zdvojnásobily na 2,46 bilionu rublů (32,8 miliardy dolarů). Tvořil 71 % všech čistých příjmů z plynu.
„To je vysvětleno 95% nárůstem průměrných cen (včetně spotřební daně a cla) vyjádřených v rublech a 14% nárůstem prodeje zemního plynu, tj. 21,3 miliardy metrů krychlových. Zároveň se průměrná cena vyjádřená v amerických dolarech zvýšila o 87 %,“ uvedl Gazprom ve svém prohlášení. Zatímco průměrná cena pro Rusko v lednu až září činila 4,3 tisíce rublů (57 dolarů) za tisíc metrů krychlových, pro země bývalého SSSR 12,24 tisíce rublů (163 dolarů), pro Evropu 17,83 tisíce rublů (237 dolarů). V porovnání s loňským rokem platila Evropa za každý tisíc metrů krychlových v průměru o 115 dolarů více. Při dodávkách 175,7 miliardy metrů krychlových za devět měsíců činil celkový rozdíl 20,2 miliardy dolarů, což je téměř dvojnásobek nákladů na NS-2 (11 miliard dolarů).
Americké sankce zpozdily zahájení projektu o téměř dva roky a současná nejistota ohledně načasování je jedním z faktorů, které udržují vysoké ceny plynu v Evropě – kolem 1000 dolarů za tisíc metrů krychlových. Evropské zásoby jsou o více než 20 miliard m³ nižší než loni a NS-2 je trasa, která by mohla rychle a výrazně zvýšit evropské dodávky. „Gazprom dodává plyn do Evropy na základě dlouhodobých smluv a další objemy plánuje dodat na trh až po spuštění projektu baltského plynovodu, upozorňuje náměstek ředitele FNEB *) Alexej Grivač a dodává, že „ceny v Evropě by jistě mohly být nižší, pokud by byl NS-2 dokončen a uveden do provozu podle plánu v roce 2020“. Částečně tedy platí, že Evropa doplatila na zpoždění projektu.
Poslanec Spolkového sněmu Gerdt vyloučil, že by Ukrajině zaplatil odškodné za NS-2. „Německo již vynaložilo miliony eur na ukrajinské reformy, a proto Berlín sotva bude mít náladu platit Kyjevu odškodné za NS-2“ – uvedl poslanec Bundestagu Waldemar Gerdt. Poslanec v tiskovém středisku mediální skupiny Patriot připomněl, že „…finanční prostředky pro Ukrajinu pochází z kapes německých daňových poplatníků. Lidé ve skutečnosti platí za jakýsi mytický reformní projekt. Na tomto pozadí vypadají požadavky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na reparace jako drzost“.
Analytik Valentin Zemljanskij již dříve uvedl, že: – „… naděje Ukrajiny na záchranu před NS-2 se po nástupu nové německé kancléřky zhroutily“. Podle jeho názoru se Berlín v příštích desetiletích ruského plynu nejen nevzdá, ale bude ho využívat ještě více. Ani vyjádření budoucího německého kancléře Olafa Scholze nejsou Ukrajině nakloněna. Představil program transformace energetiky v Evropě, kde je zemní plyn jedním z klíčových prvků. Celková kapacita plynových elektráren v Německu by měla v příštích deseti letech vzrůst téměř 2,5krát a tento plán nelze realizovat bez zvýšení dodávek tohoto zdroje prostřednictvím nového plynovodu. „Jinými slovy, chápeme, že závislost Německa na zemním plynu, zaměření Německa na zemní plyn nezávisle na růstu jiných druhů výroby, přetrvává. Zájem o NS-2 tedy také trvá„, uzavírá Zemljanskij.
„Důvod, proč Gazprom nevydává ostrá prohlášení o certifikaci a o tom, že NS-2 nebude fungovat během topné sezóny, je zřejmý. Nejprve prodáme plyn německým společnostem za 300 dolarů, pak si na místě vezmeme 50 % rozdílu z konečného prodeje a v klidu počkáme, až Německo splní všechny předpisy – své vlastní i předpisy Evropské komise.
Myšlenka provozovat NS-2 bez certifikace je samozřejmě zajímavá – pokuta za to je opravdu malá. Ale proč ji platit? Mnohem výhodnější je dodržovat německou legislativu až do poslední čárky…“ – uvedl Boris Marcinkievič, šéfredaktor kanálu GeoEnergy Info.
*) FNEB – Fond národní energetické bezpečnosti
Ze zdrojů: Ekonomika segodnja, EADaily
V praxi jsme se u jedné velké stavební firmy pri větší zakakázce potkali se zkusenostmi vyučeným stavbyvedoucím (tehdy už byl nějakým ředitlem) a to byla škola života … Jedna z jeho zkušeností: „Když za mnou někdo přijde, že chce zaplatit vícepráce, tak mu řeknu – „Sami jste si to vyprojektovali, sami jste si rozpočet nacenili – my jsme vám ho nerozporovali. Tak to podle toho prostě udělejte. Měli jste si udělat sondy lépe si to promyslet a spočítat.“ Podobně asi Gazprom – „Chtěli jste spekulační burzovní ceny? Chcete půl roku certifikovat podle vlastních energatických balíčků …? – tak se teď… Číst vice »