8. 3. 2014
Německé zlato uskladněné v USA je asi pryč a než je US Central Bank opět dá celé dohromady, bude se psát letopočet 2020. A je velkou otázkou, zda Banque de France a Bank of England nešly cestou pilných Američanů.
Ve starším článku Planetární hrnce zlata se daly do pohybu jsme psali o rozhodnutí Bundesbanky. Ta oznámila v lednu 2013, že bude reagovat na znepokojení občanů ohledně uskladnění zlatých zásob mimo německé území. Repatriace zlata z USA, Francie a Londýna bude rozložena do 7 let a skončí v roce 2020. Zlaté rezervy byly uloženy v zahraničí z obav možného útoku východního bloku na západní Německo. Občané dnes nedůvěřují cizím bankám a donutili vládu, aby rezervy dostala domů.
Jak se nyní ukazuje, podezření německých občanů bylo oprávněné. Německé zlato uskladněné v USA je asi pryč a než je US Central Bank opět dá celé dohromady, bude se psát letopočet 2020. A je velkou otázkou zda Banque de France a Bank of England nešly cestou pilných Američanů. Německý nezávislý finanční novinář Lars Schall se začal nahlas ptát, kdeže to zlato vlastně je, pokud vůbec je. Bundesbanka mu na přesně mířené dotazy dala nicneříkající vyhýbavou odpověď, kterou najdete zde. Totéž v USA potvrdil Paul Craig Roberts, bývalý zástupce ministra financí. Jasně napsal, že centrální americká banka vůbec žádné zlato nemá (They Do Not Have Any More Gold).
Důvod je naprosto jednoduchý, viz nadpis článku o planetárních hrncech zlata, které se daly do pohybu. Světová měna je devalvována tištěním inflačních „peněz z ničeno“ (fiat money) do takové míry, že se jí přestává věřit. Pak je jasné, že cena zlata a jiných cenných komodit musí na trhu stále stoupat. Peněz si FED nebo ECB natiskne kolik chce, a dokonce to dnes dělají státy jako Itálie téměř načerno. Viz článek Italská centrální banka tiskne nepovolená eura. V zájmu krátkodobé spekulační vlny se centrální banka v USA rozhodla prodat zásoby zlata, aby uměle snížila jeho cenu. Nejspíš velkoryse vydala i to zlato, které Američanům právně nepatřilo. Viz článek Paula Craiga Why is the Federal Reserve Tapering the Gold Market. Tak se stalo, že dne 30 ledna 2014 klesla cena zlata o 17 dolarů za unci během 30 minut. Pravděpodobné prošustrování německého zlata ukazuje tento graf burzy Comex.
Manipulace se zlatem pochopitelně směřovala k tomu, aby je drobní držitelé prodali a aby je mohly koupit velké banky, které celou spekulační vlnu spustily. Tak se také stalo a Němci musí na své zlato nějakou dobu čekat.
Připomeňme z předchozího článku, že Česká republika podobné starosti nemá. Pod moudrým vedením předsedy ČNB bankéře Josefa Tošovského (ODS) prodala zásoby 56 tun v letech 1997-1998 v době nejnižších cen a koupila za ně dnes vcelku bezcenné „cenné“ papíry v hodnotě virtuálního finančního šrotu. Vláda dostala za prodej 16,4 miliardy korun a hned nato začala cena zlata stoupat. Dnes by za ně utržila minimálně o 30 miliard více. Tento dosud netrestaný finanční génius ČR byl za svůj výkon patřičně odměněn. Od 1. prosince 2000 působí ve funkci předsedy Institutu pro finanční stabilitu (Financial Stability Institute, FSI), který je částí Banky pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements, BIS) se sídlem v Basileji.
Moc ty retro články nečtu. Jen některé.
Zrovna čtu knihu o prognosticích a tak jsem si uvědomil i proč.
Je velmi snadné vykládat minulost – ta dějepisci „vždy vyjde“ – ať ji vysvětluje jakkoliv.
Je snadné dělat i prognózy vývoje, zvláště pokud nejsou jasně formulovány a časově termínované.A také potom už nejsou konfrontovány s realitou.
Tedy u retro článků by bylo zajímavé i uvést aktuální stav popisovaných věcí a do jaké míry se autor trafil, či je popis myšlenkově nadčasový.
Přesně to je uvedeno v odkazu.
Se kaji, že jsem přeskočil obsáhlý seznsm souvisejících člànkú a tíi Váš odkaz. Nicéně se zlatem „ono to ještě nedopadlo“ – úplně aktuální informace nejsou a nakonec ani dnešní přesná čísla najsou rozhodující. Za podsttný se dá považovat trend. Zaujal mě aktuální článek na na Vámi odkazovaném webu: https://www.investicniweb.cz/investice/komodity/zaostreno-cena-zlata-prestala-klesat-i-kdyz-vynosy-dluhopisu-dale-rostou Tvrdím, že zlato je investice „zoufalců“ – nebo je li situace zoufalá. Lidé přestávají věřit dluhopisům, poprávu přestávajií věřit penězům v jakékoliv podobě. Zlato je ale také problémové – může sice udržet aspoň nějaké hodnoty, ale jeho vlastnictví či pokus o prodej v nejistých dobách silně přitahuje nebezpečí … a na… Číst vice »
… pokračování.
Co bude ? – otázka „za milion“.
Doba je nejistá a zda dojde či nedojde „až na zlato“ nikdo neví.
Každopádně je zřejmé, že se evropské státy více bojí neserióznosti „seriózních ochranitelů“ zlata, než ruské invaze.
No, díky panu Tošovskému jsme jako stàt těchto starostí uchráněni.