Foto: Wikipedia
Burdž Chalífa. Foyer. Doutník před zasedáním.
„Ostatně soudím, že zasedání v této budově tak blízko nebesům je opravdu mistrovský kousek,“ pravil markýz Shax, potáhnul z Montecristo a dým vypustil chlupatýma ušima.
Hrabě Bifrons s tlustým Arturo Fuente v koutku tlamy procedil: „Obdivuhodná stavba – skvělý templ.“ Sešpulil tlamu, potáhnul až mu zežloutlo bělmo očí, kouř vypustil nozdrami a pokračoval: „Obdivuhodný projekt – přímá přeměna lidské krve na hmotu.“
…
Za řečnickým pultem se za doprovodu Ode an die Freude vysoukala obří modrá vlajka se žlutými pentagramy v kruhu. Vévoda Berith zahřměl k obecenstvu: „Dámy!“ mrknul na lady Lilith v první řadě a pokračoval: „… a pánové!!!“
…
Následovaly dvě nudné prezentace. Lord Abadon promítal a komentoval úspěchy na současných válečných polích. Nuda. Posléze lord Merihem činil totéž – recykloval prezentace z minulých summitů. Prostě klasika: Rakovina, malárie a potraty. Nu-dáá.
…
Foyer. Sklenka na povzbuzení.
Markýz Shax si nalil na svůj velký rudý a špičatý jazyk sklenku Tuzemáku – jazyk mu zbělavěl a slastně zdřevěněl a proto spíš zašišlal: „Oštatně šoudím, že čelkově še nám dílo nedaží…“
„Ó, jak vám drahý markýzi rozumím. Lidi se mají stále dobře. Někteří politici si dovolují odstřihnout provázky… Jak je pak máme vodit??? Ta přerostlá střední třída! Mír! Zdraví! Skandál!“ hrabě Bifrons se otočil k děkanu Jouvartovi: „Co o tom soudíte, vaše excelence?“
Jouvart byl mimo, nejraději by se viděl na své jachtě obklopen svými jedenáctiletými huriskami. „Prosím… á ovšem, ovšem a ta neochota prodávat svoje děti… peníze to byl skvělý nápad, ale lidi… je začali multiplikovat, dluhy rostou, nikdo si z toho hlavu neláme, lidi nemají strach.“ Poté děkan Jouvart vytáhl z kapsy ajfoun: „Promiňte…“ a jal se nakupovat na eshopu – při pohledu na malou blonďatou
holčičku se mu tlama rozevřela do úsměvu a přidal si ji do košíku.
…
„Odzbrojení,“ sálem se rozlehlo zašumění a nesouhlasné mručení. Z posledních řad zavála síra, jak se někdo neudržel a uplivnul si na zem. „Ano slyšeli jste dobře – chystáme od-zbro-je-ní,“ rytíř Furcas si pohladil dlouhý vous od pysku až na prsa. „Prosím klid, jde pouze o odzbrojení civilistů.“ V sále se to uklidnilo. „Chystáme velké změny k horšímu.“
V sále to opět zašumělo. Starý Furcas si sám uvědomil neobratnost, s jakou se vyjadřuje, zakoulel očima a dodal: „Předávám slovo.“ Před pult naskočil princ Pithius, svým rozeklaným jazykem si uhladil oba konce dlouhého černého kníru, sklonil hlavu, ale oči pozvednul, a v této bojové póze začal šveholit svým sladkým hláskem: „Děkuji Furcasovi (schválně vynechal titul) za slovo. Jde samozřejmě o změny k horšímu pro lidi a tudíž změny k lepšímu pro nás.“ Potlesk. Poté princ krátce představil projekty: „Sucho, Vypnutí Golfského proudu, Migrace 3.0.“
A když už to usínalo, zvednul hlas: „A nyní prosím o pozornost!“ Na plátně se objevila zelená koule s červenými tykadly. Morax ve druhé řadě, jehož hlava už notně poklesla, vzpřímil svou býčí šíji a zakoulel volskýma očima. Vévoda Gusion se neudržel: „Konečně!!! UFO – Marťani – otroctvííí.“
„Ne! Jedná se o nový virus.“ Ze zadních řad někdo vykřiknul: „Jen další mor… to už tady bylo…“ Princ Pithius poté nastínil scénář nového moru, jehož hlavním posláním není zabíjet, ale uvrhnout na lidstvo chudobu. Zrušit střední třídu. Promítnul novou pyramidu společenských vrstev. Už jen otroci, úředníci, vojáci a naše korporáty.
Děkan Zagan se zvednul. Pithius ho uzemnil: „Vím že chcete opět protestovat proti zahrnutí církve do korporátů, ale to už je dávno vyřešeno.“ Mediální korporáty převezmou funkci politiků. Větší důraz na vyzbrojování armády, policie konvenčními zbraněmi. Ano jaderné zbraně zůstávají. Armagedon je stále konečným řešením. „Díky digitalizaci,“ princ chvilku bloudil očima v publiku a pak s úctou v hlase: „Děkujeme vévodo, bravo!“ Astraroth povstal a uklonil se. Potlesk. „…nám tento virus dává nové možnosti – opravdu v globálním měřítku.“ Potlesk.
…
„…a aby se například obsluha vodního děla při rozhánění demonstrací cítila bezpečně – je nutno odzbrojit civilisty. Chystáme několik šokových akcí, abychom politikům usnadnili práci při negaci práva občanů vlastnit zbraň. Samozřejmě půjde jen o legální zbraně. Nemáme v úmyslu jakýmkoliv způsobem omezovat zločinnost.“ Potlesk.
…
Foyer. Lehké občerstvení. Markýz Shax nabodnul dlouhým nehtem medem glazovanou krevetku a nechal ji lehce křupnout mezi svými žlutými zuby. Mlasknul a pronesl: „Ostatně soudím, že zbraně civilistům nepatří, ale co zbrojní korporace? Nepřijdou o zisk?“
Hrabě Bifrons listuje mastnými pařáty v letáčku: „Tady se píše: bla bla bla… a tady to je: kompletní přezbrojování armády a policie každé 2 roky… bla, bla, bla… a tohle je zajímavé: prasečí mor 4.0, Monsanto, ptačí chřipka 5.0, řeší problematiku myslivosti, samozřejmě státní lesy a navazující korporáty, právo myslivosti i nadále…“
Hrabě Bifrons vidí, že ho již markýz Shax neposlouchá. Upustí leták na zem: „Tak kam vyrazíme večer, markýzi?“
