Dokumenty
Obrázky
Videá
Fórum
 
 

Zpětné odkupy akcií, náznak nasycenosti ekonomik?


Zpětné odkupy akcií, náznak nasycenosti ekonomik?

Zpětné odkupy akcií, náznak nasycenosti ekonomik?

V roce 2014 investovaly firmy zařazené do indexu S&P 500 do odkupu svých akcií částku 565,- mld. USD, což je o 17,6 % více než v roce předcházejícím.

Bezkonkurenčním vítězem této soutěžeže se stala firma Apple Inc., která sama investovala do odkupu svých vlastních akcií 57,- mld. USD, v důsledku čehož zmizelo z trhu 6,7 % obchododvatelných akcií této firmy.

Jsou Buybacks v pořádku?

Při zpětném odkupu akcií může dojít k řadě paradoxních situací. Pokud by například výše uvedená firma Apple Inc. kupovala své akcie stejný tempem 6,7 % ročně, tak během patnácti let skoupí veškeré své akcie a stane se svým jediným vlastníkem. Jednoduše řečeno nemá žádného majitele.

Další poněkud reálnější situace může nastat, když se management akciové společnosti rozhodne pro nepřátelské převzetí firmy.

Pokud si majoritní akcionáři dostatečně neohlídají velikost poměru jimi vlastněných akcií k množství zpětných odkupů, může přistoupit management společnosti k bleskurychlé smrtící akci.

Dokoupí tajně do svého vlastnictví firemní akcie v takovém množství, aby spolu s odkoupenými podnikovými akciemi získal většinové hlasovací právo, přičemž na nákup těchto akcií použije půjčené peníze ze své vlastní firmy. Pokračování příběhu je už jednoduché. Na příští valné hromadě se management vlastnící většinu akcií opět zvolí do vedení firmy a za úspěšné řízení podniku si odhlasuje osobní tantiémy v takové výši, aby byl schopen splatit dříve poskytnutý podnikový úvěr.

Paradoxem na této situaci je, že na valné hromadě bude management operovat nejen svými, ale i korporací odkoupenými podnikovými akciemi.

Zpětné odkupy a dividendy.

Při pohledu na dekádu končící rokem 2013 nás zarazí nejen velikost zpětných odkupů, ale i výše vyplácených dividend, kdy platby za tyto dvě položky mnohdy násobně převyšují provozní zisk.

Rekordmanem v tomto ohledu je společnost Time Warner, kdy její investice do zpětných odkupů a výplaty dividend 2,8 krát převýšily čisté příjmy firmy.


William Lazonick


V horní tabulce je uvedeno 25 největších zpětných odkupovatelů svých akcií v letech 2004 - 2013, proto i hodnoty v posledním sloupečku (výplata dividend + zpětné odkupy / čisté příjmy) vypadá poněkud strašidelně.

Více ilustrativní je následující graf, který zobrazuje vztah mezi zpětnými odkupy (Buybacks), dividendami (Dividends) a provozním ziskem (Operating Earnings) firem ze S&P 500 za posledních šest a čtvrt roku.

Graf je sestaven po čtvrtletích a modrý sloupeček představuje čisté provozní příjmy všech firem S&P 500 v mld. USD. Vedlejší sloupec znázorňuje výši vyplacených dividend (červeně) plus objem zpětných odkupů akcií (oranžově).

Rozdíl mezi těmito sloupečky vyjadřuje množství kapitálu, který si dotyčné firmy ponechaly na nové investice, inovace nebo tvorbu finanční rezervy.

Až do konce roku 2013 si tyto firmy ponechávaly každé čtvrtletí v "záloze" okolo 50 mld. USD, ale poté se situace začíná postupně měnit, až v prvním čtvrtletí 2015 převýšily náklady na zpětné odkupy a výplaty dividend provozní zisky.

Za povšimnutí ještě stojí dividendy, jejichž výplata se navýšila téměř o sto procent během posledních šesti let, jakoby korporace evidentně nevěděly co s vydělanými penězi.

V mnoha médiích opakovanou mantru, že za zpětnými odkupy akcií stojí nízké úrokové sazby a tím i jejich úvěrování je třeba náležitě zvážit, protože jak je vidno je schopna většina korporací tyto odkupy financovat buď z provozního zisku nebo z naakumulovaných finančních rezerv.

Ovšem osobně vidím velký problém v tom, že provozní zisky těchto velkých korporací jsou používány na zpětné odkupy a výplaty dividend, takže ohromná suma těchto peněz teče místo do ekonomiky opět směrem k superbohatým. Výplaty dividend jsou zajisté v pořádku, ale peníze použité na odkup akcií by se měly alespoň částečně přesměrovat do mezd zaměstnanců, aby vůbec měl kdo zboží a služby těchto nadnárodních korporací kupovat.


Buybacks a burzy

Zásadní vliv nulových nebo téměř nulových úrokových sazeb centrálních bank na strmý vzestup akciových trhů je neoddiskutovatelný.

Dalším hnacím motorem burzovních indexů je zajisté psychická pohoda burzovních hráčů, kteří se již několikrát přesvědčili, že pokud se něco na burzovním parketu pokazí, přijdou vlády spolu s centrálními bankami a katastrofu na své náklady zažehnají.

Jak naznačuje následující graf, budou nemalou roli na pohyb akciových trhů hrát i zpětné odkupy akcií. Těsná korelace mezi indexem S&P 500 (červená linka) a hodnotou odkupu akcií (modrý sloupec) jistě nebude náhodná. Pouze konec roku 2014 projevuje výraznou odchylku a je otázkou, co to pro další vývoj tohoto indexu bude znamenat.

Buybacks místo investic?

Podle Morgan Stanley rostly kapitálové investice (CAPEX) korporací v devadesátých letech tempem 15 % ročně. O to smutnější je pohled na následující graf, kdy po krátkém investičním vzedmutí v roce 2011 dosáhl nárůst investic v letech 2013 a 2014 hodnoty nula. Nadnárodní firmy ačkoliv mají nadbytek jak svých finančních tak i úvěrových prostředků, přestaly poslední dva roky navyšovat své investice a možná se dostaly do zlomového bodu, kdy trhy jsou již zcela nasyceny a kapitál není kam umístit.