Dokumenty
Obrázky
Videá
Fórum
 
 

Tábory Nucených Prací (TNP) — 3


Tábory Nucených Prací (TNP) — 3

Třetí díl vzpomínek Aloise Macka, který prošel řadou komunistických kriminálů včetně jáchymovského pekla.

V kriminále

Poručík se objevil asi za půl hodiny v doprovodu dvou mužů, z nichž jeden byl v civilu a ten druhý v modré uniformě. Civilista, jak jsme později zjistili, byl předsedou soudu, druhý místním velitelem věznice. Předseda soudu nás převzal od vojáků, kteří hned zmizeli. Sepsal s námi nacionále a předal nás veliteli věznice. Ten nás odvedl přes budovu a malé nádvoří dolů, kde se nacházel vězeňský trakt. Tvářil se nepřátelsky a zlobně a nám z toho bylo úzko. Až teprve po několika dnech jsme pochopili, proč tomu tak bylo.

Celé vězení mělo asi tři nebo čtyři cely, které byly prázdné. Jen v jedné byl vězněn místní lékárník, jenž měl ve Vodňanech prvotřídní jméno a byl velmi váženou osobou. Díky tomu si i velitel věznice žil poklidným životem. Pan lékárník dostával stravu od své manželky pravidelně třikrát denně a naším příchodem mu přibylo hodně starostí.

V prvním okamžiku nám ani nevadilo, že jsme zatčení, neboť jsme tak toužili po tom, pořádně se umýt, ale hlavně najíst! Nebyli jsme k nasycení a pan lékárník nám dal všechno, co měl na cele. A nebylo toho málo. Byl chudák také obětí režimu jako mnozí jiní. Potřebovali mu vzít lékárnu a tak mu tam nanosili potají léčiva, na která neměl samozřejmě žádné doklady. Následující den mu udělali kontrolu, která mu přišla na "zatajené zboží", o kterém neměl ani potuchy. A tak čekal nevinný na soud a na rozsudek, který mimo jiné samozřejmě stanoví zabavení veškerého majetku.

Velitel věznice byl velmi sympatický člověk střední postavy, trochu zavalitý a vůbec neměl v úmyslu nahánět nám hrůzu. Nebyl už nejmladší, proto byl asi zvyklý na tu starou gardu — sem tam na nějakého toho zlodějíčka nebo výtržníka. Dbal jen na to, aby byl každý z nich přesně na hodinu propuštěný a to bylo vše. Byl tak navyklý na pohodlnou službu, že když jsme šli na vycházku na vězeňský dvůr, otevřel dveře cel, pak dveře hlavní chodby, která na něj ústila, sebral se a šel do své kanceláře do soudní budovy. Zamkl za sebou jen dveře, abychom nemohli zmizet. A tak jsme s Honzou a panem lékárníkem bloumali po dvorku, hovořili o naší situaci, a když nám nakonec byla dlouhá chvíle, šli jsme se na celu natáhnout na kavalec.

Lékárník nás při každé příležitosti přesvědčoval o své nevině a my mu to věřili na slovo. Kolikrát na vycházce plakal, ne snad z nějaké slabosti, ale proto, že nemohl přenést přes srdce tu strašnou křivdu. Byl to inteligentní vzdělaný člověk požívající úcty obyvatel města, kde byl čestným členem různých spolků a sdružení a teď najednou taková potupa! On, osobnost, představitel městské inteligence, obviněn z kriminální protizákonné manipulace s léky!

Bylo to trochu moc na tak citlivého a čestného člověka! Lékárna byla zabavena, nevinný člověk odsouzen a komunisté postoupili o další krůček v budování socialismu a k potření buržoasie v naší vlasti. Velitel věznice si pana lékárníka velmi vážil. Bylo to cítit z rozhovorů, které s ním vedl, a vycházel mu vstříc, kde to jen šlo. Manželka u něj byla třikrát denně a my, abychom nerušili, jsme šli vždy s Honzou na dvůr. I nám donesla pokaždé něco na zub.

vodnany.jpg (60,641 kiB)

Vodňany

Když teď vzpomínám na toto údobí s odstupem času, byly Vodňany pro nás hotovým Eldorádem. Věznice byla příliš malá na to, aby měla vlastní kuchyni a tak se jídlo nosilo z nějaké závodní kantýny. Z ní, když se dozvěděli, že tam jsou dva špioni, posílali porce obzvlášť veliké. K tomu navíc dobroty od paní lékárníkové! A nakonec došlo k tomu, o čem jsme nehovořili, ale na co jsme stále podvědomě mysleli — co s námi bude. Někdo musel kdesi rozhodnout o našem osudu a my jen čekali na to, kdy to bude.

Asi po deseti dnech přišel velitel za námi a celkem vážně povídá: "Tak se hoši hoďte do gala. Za chvíli si pro vás přijde Státní bezpečnost!" Bylo nám jasné, že k tomu jednou dojde, proto překvapení nebylo veliké. Předpokládali jsme, že budeme ve Vodňanech postaveni před okresní soud a za nepovolený přechod státních hranic dostaneme pár měsíců, které si v relativně příjemném prostředí odsedíme a po propuštění se vrátíme zpět do Německa. Vymýšlel jsem si i výmluvu pro IRO, proč jsem nevyemigroval do Austrálie a kam se poděla moje DíPí karta. Naše naivita neznala mezí!

Asi po hodině se velitel objevil spolu se dvěma muži v civilu. Aniž by se představili či aspoň pozdravili, nasadili nám pouta a posunkem ukázali na dveře. Jeden z nich šel před námi a ten druhý s patřičným odstupem vzadu. Před budovou parkovala šestsettrojka. Vybídli nás, abychom nasedli, ale nejeli jsme dlouho. Jen snad dvě tři křižovatky a objevila se několikaposchoďová budova, kterou bych dnes stěží poznal. Vešli jsme dovnitř. Chodby šedivé, zřejmě desítky let nevymalované a tak první dojem byl nevalný. Odvedli nás do prvního poschodí, kde po pravé straně byla řada kanceláří a po levé okna, pod nimi lavice.

Ten jeden muž zašel hned s Honzou dovnitř, já zůstal s druhým zatím na chodbě. Na posunek jsem si sedl, můj doprovod vedle mě. Byl nervózní, každou chvíli se zvedl a bloumal po chodbě, pak si zase sedl. Stresovalo mě to, neboť jsem vůbec nevěděl, co s námi bude a on svou nervozitou jen přiléval olej do ohně. Dostal jsem pekelnou chuť na cigaretu. Bylo to vnuknutí, byl to přenos myšlenek, nevím, ale najednou se přede mnou zastavil a povídá: "Chceš cigaretu?" Jenom jsem pípnul, jako že ano a podal mi hned krabičku partyzánek se zápalkami a mírným mávnutím naznačil, že si mám oboje ponechat. Byl jsem tak neklidný, že jsem snad ani nepoděkoval.

Najednou se dveře otevřely a Honza vypadl ven. Zpytavě jsem se na něj podíval a snažil se alespoň vytušit, co s ním bylo. Ani se na mě nepodíval a už jej odváděli pryč. "Tak de se," pronesl dárce partyzánek a já vplul do kanceláře. Proti dveřím okno, pak židle s estébákem, před ním psací stůl a vedle dveří další židle pro oběť. To bylo vše. Byl jsem vybídnut, abych se posadil. "Tak copak jsme to provedli?," zazněl hlas příslušníka Státní bezpečnosti, aniž by se na mě podíval. "Já nevím," vyhrkl jsem po chvíli, protože mě jeho otázka zaskočila.

Přece věděl, kde nás chytili, že jsme přišli ze západního Německa a tudíž zná přesně celou diagnózu mojí trestné činnosti. Moje odpověď se mu nezamlouvala, a tak zvedl hlavu a zkoumavě si mě začal prohlížet. Neušlo mi, že byl poněkud zaražený, neboť zřejmě očekával, že bude mít co do činění s dospělým mužem — otrlým špionem — a místo toho sedí na židli devatenáctiletý kluk. To jej rychle přešlo. Určitě si vzpomněl na velkého učitele Sovětský svaz a na to, že třídní nepřítel bere na sebe různé podoby, aby dosáhl svého cíle.

vodnany2.jpg (72,665 kiB)

Vodňany

"Tak abychom si nehráli jako kočka s myší. Mám tady podepsaný protokol tvým komplicem, že pracujete pro CIC a vaším úkolem je destruktivní činnost na území naší republiky. Tím jste se dopustil špionáže. Navíc jste opustil republiku nedovoleným způsobem, což se klasifikuje jako velezrada!" Zůstal jsem sedět jako opařený. Jak mohl Honza říct takovou blbost, že jsme byli v republice se špionážním úkolem, když sám nejlíp ví, že jsme šli jen kvůli jeho majetku?

Začal mizet ten krásný sen, že budeme souzeni okresním soudem a že ještě v létě budeme na volné noze. Vyschlo mi v krku a bylo mi najednou zle. Z jeho hlediska a jeho politického přesvědčení zněla jeho obžaloba naprosto logicky, ale já věděl moc dobře, že jsem nic neprovedl, že to byla spíš klukovina než politický záměr. Ale při pohledu na zástupce dělnické třídy mi bylo jasné, že ať řeknu cokoliv, bude to naprosto bezpředmětné. Linie byla dána dávno přede mnou a já se jen s Honzou vezl. Vyslýchající mi kladl desítky otázek, já odpovídal, ale myšlenkami jsem byl hrozně daleko.

Ta žaloba, která zněla na velezradu a špionáž mnou otřásla do základů a já měl jen jedno přání — co nejrychleji být zpět v cele a snažit se s tím nějak vyrovnat. Vím jen, že jsem vehementně popíral Honzovo tvrzení, že pracujeme pro CIC. Pokoušel jsem se vysvětlit, že nebylo nikdy smyslem mého života bojovat proti dělnické třídě a tuto eliminovat, neboť z ní sám pocházím. Že jsem zásadně proti násilí, ať se projevuje jakoukoliv formou, jedincem nebo organizovanou stranou.

To jej samozřejmě nezajímalo, neboť nebylo jeho úkolem polemizovat a přemýšlet, ale jen plnit povinnost podle daných směrnic. A směrnice byly naprosto jasné — potřít jakýkoliv odpor v zárodku, bez ohledu na oběti, které to přinese. Tento způsob myšlení mě pobuřoval, snažil jsem se mu vysvětlit, že jsem nikdy nechtěl někomu škodit, že jsem rozený pacifista, ale to všechno jako bych hrách na zeď házel.

Byl to taky ode mě velký kus naivity očekávat, že mi na to řekne: "Ano pane Macku, teď jste mě přesvědčil a tak můžete jít domů!" A tak jsem mluvil a mluvil, pak zase mluvil on, ale společnou paralelu jsme nenašli. Jakákoliv polemika jen prodlužovala délku výslechu, což vyslýchajícímu nijak nevadilo, pokud pracovní doba nekončila přestávkou. Dal mně protokoly k přečtení, já je podepsal a už jsem byl také na cestě zpět do věznice.

Byl jsem na Honzu pekelně naštvaný a hned jsem mu to ještě před velitelem vyčetl. Ten na mě koukal, jako kdybych spadl z měsíce. Byl jsem prostě v té době ještě moc mladý a naivní a věřil tomu, že co řekne dospělý člověk je pravda. Ani ve snu mě nenapadlo, že by mohl někdo lhát tak suverénně jen proto, aby dosáhl potřebného přiznání. Honzovi jsem se omluvil, ale přesto mi bylo trapně. Byl jsem holt v těch mých letech moc důvěřivý a nedovedl si představit, že by dospělý člověk dovedl tak lhát.

Svědkové, kteří měli mlčet, první část

Začínala pro mě velká škola života.

Velitel, stejně tak i pan lékárník byli zvědaví, jak proběhl náš první a také poslední výslech na StB a všichni dohromady se snažili vydedukovat, co z něho pro nás vyplývá. Přiznám se, že jsem měl strach a velitel mě utěšoval: "Jen si s tím nelamte hlavu, ale nějaký ten měsíc dostanete." Nechtělo se mi tomu věřit, ale člověk se nechá tak strašně rád ukonejšit! "Hoši, kaše se vaří vřelá, ale jí se vlažná. Jste mladí a soud k tomu přihlédne. A jestli jste pro CIC opravdu nepracovali, tak vám toho moc neudělají. Budete tady u mě a já už si s vámi poradím."

Byla to teplá slova útěchy, která hřála u srdce a živelně se mi chtělo jim věřit. Do dnešního dne nemohu na tuto snahu duševně pomoci zapomenout. Velitel odešel a jako náhodou zapomněl zavřít dveře cel. Chtěl snad, abychom si mohli ještě v klidu s panem lékárníkem o naší budoucnosti pohovořit.

Asi po deseti dnech našeho pobytu ve Vodňanech přišel velitel v neobvyklou hodinu za námi a povídá: "Dozvěděl jsem se, že budete odtransportováni na Pankrác a budete postaveni před státní soud. Tak to se máte na co těšit!" Hrklo v nás. Dalo se vydedukovat, že nás přece jen považují za nebezpečné. Další den nové překvapení. Obvykle chodil velitel celkem ledabyle oblečený. Ne snad, že by na sebe nedbal, ale neměl tady žádného šéfa, takže si mohl dovolit rozepnutý kabát modré uniformy, bez vázanky a bez opasku.

Toho dne přišel tak, jak to předpis vyžadoval. Kolem boků opásaný širokým opaskem s pouzdrem s pistolí, což bylo dokonce v prostoru věznice zakázané, neboť by se mohli vězňové zmocnit zbraně a utéct. "Tak hoši vystupte!" Tušili jsme, že nás někam povede. Myslel jsem, že snad znovu na bezpečnost na nějaký nový protokol. Ale to by si estébáci pro nás přijeli sami. "Už jste tady toho snědli na státní útraty dost, tak si půjdete něco přivydělat!" Nadšený jsem nebyl, ale vypadalo to, že půjdeme někam ven a to bylo lákavé. Bylo mi divné, proč nevzal taky lékárníka, neboť ten žil na státní útraty stejně jako my. Ale což, hlavně, že se dostaneme trochu ven.

Šli jsme pěšky směrem na západ, odkud nás tenkrát přivezli. Městečko bylo už dávno za námi a my se s Honzou ušklíbali. Vypadalo to, jako by nás vedl zpět do Německa. Objevilo se staré stavení a my mířili k němu. Byla to polozchátralá stodola s rozbitými vraty a za ní hromada dřeva. Velitel si sundal brigadýrku, rozepnul knoflíky u kabátu, dal nám dvě krabičky partyzánek, podíval se na nás tak divně a povídá: "Tak kouřit máte co, svačinu místo oběda máte taky, a tak mi za stodolou přeskládáte to dřevo. A dejte si na čas. Já nespěchám a vy taky ne, máte na to celý den." "Jo, a kdyby snad někdo z vás dostal zaječí úmysly, tak aby bylo jasno!" Přitom poklepal dlaní pravé ruky o pouzdro s pistolí. Opřel se pohodlně zády o stodolu, nohy natáhl před sebe a začal vychutnávat jarní pohodu.

V ten okamžik jsme mysleli jen na jedno — na útěk. Mlčky jsme skládali dřevo a mysleli na tu obrovskou šanci. Na hranice to bylo zhruba padesát kilometrů, les hned vedle a jídlo s sebou! Byly dvě alternativy. Velitel byl skvělý člověk, z vlastních peněz nám vypomáhal a chtěl nám pomoci, protože věděl, před jaký soud budeme postaveni a dostaneme nejméně po deseti letech. Tomu chtěl možná zabránit. Aby se kryl, že nás varoval, mluvil o tom, že by použil zbraň. Možná proto nevzal taky lékárníka, který by určitě neutekl a musel by to oznámit. Kdyby tato alternativa byla pravdivá, nebylo nic jednoduššího, jak prásknout do bot. Sám řekl, že na dřevo máme celý den, což mohlo znamenat celodenní náskok bez pronásledování.

Druhá alternativa byla, že dřevo skutečně potřeboval přeskládat, důvěřoval nám a my za to, co pro nás udělal, jej necháme ve štychu a kvůli nám jej nakonec zavřou! A tak jsme skládali dřevo a potají pokukovali co dělá. Seděl a pochrupkával. Šeptem jsme se dohadovali co dělat. Strach hrál velkou roli a my jsme nakonec zůstali. Byla to osudová chyba. Stokrát jsem v dalších letech na tuto situaci myslel a proklínal se, že jsem ji nevyužil. Ale byl jsem mladý a hloupý a netušil jsem, čeho jsou komunisté se svojí zvrácenou ideologií schopni.

Nejistota nám svírala srdce, my toužili po svobodě, ale bez oběti druhého. Ubíhaly hodiny a ve vzduchu bylo cítit tu paradoxní situaci, ve které se nacházíme. Na jedné straně stodoly sedí ozbrojený příslušník Sboru vězeňské stráže, na druhé sedíme my, čekatelé na státní soud, od kterého dostaneme nejméně deset let ztráty svobody. Hranice do svobodného světa na dosah ruky, já bych ještě navíc stihl emigraci do Austrálie! Kdyby se sakra ten velitel někdy vůči nám zachoval špatně, nebo nám aspoň vynadal a třeba něco zakázal, tak bychom zmizeli, jako když do vrabců střelíš. Ale tak!

Dopustili jsme se největšího omylu v našem životě. Asi po šesti hodinách se objevil velitel. Vynořil se za rohem stodoly a když nás spatřil, zůstal stát jak solný sloup. My jsme se tedy také zvedli, šli pomalu k němu a já tenkrát pronesl tu největší pitominu století: "Pane veliteli, my jsme s tím dřevem hotoví a tak co máme teď dělat?" Ten se na mě podíval, jako bych byl z celofánu. Nestál jsem mu za odpověď a jen pohybem ruky směrem na Vodňany naznačil, že jdeme zpět.

Pozdě nám bylo jasné, že jsme udělali chybu a měli jsme jen jedinou snahu ji napravit. Ve stodole byl takový nepořádek, že jsme si s Honzou řekli, že přemluvíme velitele, abychom tam druhý den zašli, že to všechno urovnáme. Prošli jsme soudní budovou, sešli dolů na dvorek k naší cele. To byla poslední šance a Honza povídá: "Pane veliteli, když dovolíte, v té stodole je takový nepořádek, my bychom to s Lojzou všechno uklidili."

Velitel si jen pohrával s klíči a když Honza domluvil, řekl: "Připravte se na ráno. Zítra kolem osmé jedete s vodňanskou eskortou do Prahy!" Zamkl dveře a zmizel. Zůstali jsme mlčky stát jak opaření. Bylo to poprvé po dlouhé době, co jsme nebyli schopni povečeřet. Ani jsme pořádně nespali, neboť bylo definitivně jasné, že okresní soud pro nás nepřipadá v úvahu.

Kolikrát jsem v budoucnu v hrozných situacích vzpomínal na vodňanskou věznici a jejího velitele, člověka se srdcem na dlani a snahou pomoci. Kdo ví, možná se sám v pozdějších letech dostal do konfliktu s vládnoucí diktaturou a stal se z něj také mukl. Anebo jen mlčel, všechno odkýval, odešel do penze a žil pro rodinu a přátele, kteří byli stejného ražení jako on. To se snad nikdy nedozvím, ale je faktem, že za celou dobu mého věznění jsem na něj a jeho lidskost do dnešního dne nezapomněl...



Author: slobodnysvet # CiqaDyni92
Slovensko2015-10-29
-
 54%  ( 3 people voted )
+

Meno:

Čo je tripcode?
Tripcode je hash hesla, pomocou ktorého môžete byť identifikovany od ostatných. Toto nevyžaduje registráciu a budete aj naďalej anonymný. Heslo sa neuloží na server.
Tripcode:
(odporúčané)
Čo je toto?
Anti-spam ochrana proti robotom. Vpíšte prosím dve číslovky v desiatkovej podobe.
osem   dva
(zadajte číslicami)

Podmienky používania služieb dolezite.sk beriem na vedomie a súhlasim s nimi. Kliknúť tu pre celý text.

Voliteľné URL video, obrázok alebo Google mapa:







Podporte nás aj cez BITCOINY



12KLBuVu1m6seK23BatQAMBtyngMKtKacn

V prípade, že chcete prispieť na chod dolezite.sk môžete tak učiniť zaslaním akéhokoľvek finančného príspevku na účet 420 208 3850 / 8360 mBank (SK47 8360 0000 0042 0208 3850), variabilný symbol: 4444.
Do účelu platby môžete uviesť Vaše meno, ktoré bude zverejnené s poďakovaním. Vyzbierané finančné prostriedky budú použité na skvalitňovanie a chod dolezite.sk.
Najlepšie za týždeň
Najčítanejšie za týždeň

Kde sa berú zlí ľudia?


  Kde sa berú zlí ľudia?
Sociologické a psychologické experimenty už zo svojej podstaty atakujú hranice porušovania etiky, morálky či práva. Nikdy sa ich nerobilo veľa a tie, ktoré sa kedysi vykonali, dnes už ...
Vládam sa začína Bitcoin páčiť
ZÁNIK SVOBODY JEDNOTLIVCE ZNAMENÁ ZÁNIK NAŠÍ (EUROATLANTICKÉ) CIVILIZACE. DOJDE NÁM TO JEŠTĚ VČAS?
KOHO V SKUTOČNOSTI CHRÁNI ŠTÁTNA OCHRANA SPOTREBITEĽA?

Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka


Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka
V dôsledku rozhodnutia Andreja Danka dochádza v NR SR k porušovaniu listového tajomstva. Ako totiž odhalil Igor Matovič z OĽaNO, predseda parlamentu nariadil, aby boli poslancom kontrolovan...
Konečne vyhrávame nad Čechmi, aspoň v rámci regulovania
Koncesionárske poplatky bolia a tak je to dobre
Potrebuje každý operačný program vlastné logo?

PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH


PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH
Středeční masové protivládní demonstrace ve Venezuele mají dalšího mrtvého a přes 160 zraněných, informovala dnes agentura DPA...
VENEZUELA, apríl 2017: ČIRÁ HRŮZA
KUBÁNCI CHTĚJÍ KAPITALISMUS
Venezuela a Farma zvířat

RAKOUSKÝ PREZIDENT ODHALIL SVÉ POSTOJE: „ŽENY, ZAHALTE SE“


RAKOUSKÝ PREZIDENT ODHALIL SVÉ POSTOJE: „ŽENY, ZAHALTE SE“
„Bude li sílit vlna antiislamismu, bude nutné rakouské ženy požádat, aby ze solidarity začaly nosit muslimské šátky.“ Tak se minulý týden vyjádřil rakouský prezident Alexander Van...
Jak zblbnout Francouze
MRAČNA NAD EVROPOU: MAJETKOVÉ DANĚ
RAKOUSKO NAŠLO ZPŮSOB, JAK OBČANŮM ZDANÍ VYHLEDÁVÁNÍ NA GOOGLU A VYSTAVOVÁNÍ NA SOCIÁLNÍCH MÉDIÍCH

SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY


SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY
Severní Korea spustila největší vojenské cvičení v dějinách. Přichází právě v době, kdy Kim Čong un zkoušel jaderné testy. Dvě největší světové mocnosti USA a Čína varuj...
TO PRAVÉ UMĚNÍ: UDĚLAT DEAL S KIMEM
Robot se konečně dostal do nitra bloku Fukušimy a hned se musel vrátit
India s nadrozmernými bankovkami a barterom

NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU


NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU
Na sociálnej sieti boli zverejnené drsné zábery z teroristického útoku v Istanbule. Kamerový systém totiž zachytil muža vyzbrojeného zbraňou pri streľbe na ľudí v klube i pred podnikom ...
MÉDIA MLČÍ. TISÍCE PALESTINSKÝCH A IZRAELSKÝCH ŽEN POŘÁDANÍ DVOUTÝDENNÍ POCHODY MÍRU
Cesta do Aleppa: co je pohřbeno propagandou
PŮJDEME DO MEKKY A VĚŘÍCÍ NEVRAŽDÍME

JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?


JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?
„Jestliže nebudete bojovat za právo, když můžete snadno zvítězit, jestli nebudete bojovat, když vítězství bude jisté a ne tak drahé, můžete dojít k okamžiku, kdy budete muset ...
Tyhle děti nepotřebují solární panely
Jak Evropská unie pomáhá Africe k chudobě
JAK JE TO S TÍM LVEM?

ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?


ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?
Druhá letecká loď vojenského námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády byla 26. dubna slavnostně spuštěna na vodu v přístavu Ta lien. Stala se první lodí této třídy, ...
Ako v Číne kapitalizmus vyrástol
Drazí Číňané, jste fakt drazí
Ekonomický příběh naší doby. Proč Čína dovolí kritiku na Facebooku

PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU


PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU
Nostalgie po sovětské éře je v Rusku široce rozšířená a socialistické ideje jsou i nadále nesmírně populární – z průzkumů pravidelně vychází najevo, že více než dvacet let po...
POLICEJNÍ BRUTALITA NA DEMONSTRACÍCH V RUSKU: KŘEČE PUTINOVSKÉ OLIGARCHIE?
STOVKY RUSŮ BYLO ZADRŽENO POTÉ, CO SE V NEDĚLI ZEMÍ PŘEHNALA VLNA PROTIKORUPČNÍCH PROTESTŮ
STALIN – GRUZÍNSKÝ TYGR: CESTA K MOCI (I.)

KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI


KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI
Každý si uvedomuje, že korupcia je vážny problém súčasnej spoločnosti. Už nie každý si uvedomuje, že korupcia ako rozkrádanie verejných zdrojov priamo súvisí s existenciou štátnej...
ŽURNALISTA VYŠETŘUJÍCÍ NEBEZPEČNOU CIA ZAVRAŽDĚN PŘI HAVÁRII „HACKNUTÉHO AUTA“
DANĚ JSOU PODVODEM POLITICKÝCH ELIT (I.)
Celosvetová vojna proti hotovosti

Masový vrah Volkswagen


Masový vrah Volkswagen
Viete čo je „emisné obviňovanie“? Ak produkujete emisie, ste zodpovedný za globálne otepľovanie a ďalšie negatívne efekty a keď sa diskusia rozbehne, tak sa ľahko premostí k ...
Nie, korporácie nie sú viac ako štáty
Microsoft kupoval draze. LinkedIn tleská daňovým rájům
Potemkinove emisie

Kedy už Bitcoin konečne padne?


Kedy už Bitcoin konečne padne?
Za napísanie tohto článku môže kamarát, ktorý sa rozhodol investovať do Bitcoinu. Pozrel si cenu a len povzdychol, že či je zase na 1000 dolároch. Samozrejme mojou odpoveďou bolo, že ...
Decentralizace všeho: Svět bez prostředníků na dosah
Kdo je Satoshi Nakamoto?
Jak svítí hodinky

KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT


KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT
Bitcoin není anonymní měna. Vývoj v kryptosvětě však ubíhá mílovými kroky a tuto mezeru zaplňují jiné kryptoměny. Pojďme se s nimi seznámit.
Bitcoin nám stresuje
KRYPTO 6: NA ROZCESTÍ. ROZŠTĚPÍ SE BITCOIN?
Bitcoin si naďalej drží hodnotu

Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS


  Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS
V Sýrii a Iráku vypukly dronové války. USA zakoupily do bojů s malými weaponizovanými drony „islámského státu“ izraelskou zbraň. Pentagon o detailech mlčí, ale podle odborníků tu ...
Druhá světová válka a její ekonomické důsledky
Nacionální socialismus a komunismus (3/4)
Nejpodstatnější otázka o ISIS, kterou si nikdo nepokládá

Voľby: ide o všetko/nič


Voľby: ide o všetko/nič
Po období vymývania mozgov „prispôsobilými“ prisťahovalcami, prichádza vymývanie volebné. Môžeme si to všimnúť množstvom billboardov po celom meste, kde už nevidíme reklamu na ...
Merkelovej a EU vôbec im neide o dobro ľudí ohrozených vojnou
EKONÓMIA PO LOPATE #2 – AKO JURKO KAPITÁL VYMYSLEL
V zajetí megalomanie

Štvrtý oriešok pre Popolušku


Štvrtý oriešok pre Popolušku
Už je to vonku. Druhé pokračovanie mimoriadne úspešnej filmovej rozprávky Tri oriešky pre Popolušku bude nepochybne najočakávanejšou televíznou premiérou tohtoročných Vianoc...
Máte nějakého nepřítele? Věnujte mu svoji televizi!
Jediho cesta k džihádu: Radikalizace Luka Skywalkera
Kterak lovci trofejí zachraňují lvy
Výber

FENOMÉN MELIŠKO


FENOMÉN MELIŠKO
Bolo dvadsiateho druhého a zomrel Ladislav Meliško. Dúfam, že v ten deň aspoň múmia mumácka mala doma cibuľu...
Indoktrinace v školství
Nesmyslné ukazatele rozdílu v příjmech
KDYŽ POČET TERMITŮ PŘEKROČÍ KRITICKOU HRANICI …

Version:1.21 2013-06-18 Generated in 0.0312 s
handmade ručná výroba výrobky ručná práca predaj obchod handmade Náušnice náramky dekorácie Náhrdelníky Handmade obchod ručné práce hand made | zlata maska na tvar, kolagenova maska na tvar, kolagenova maska na oci, zlata maska na oci, cierna maska na tvar proti akne | important actual news leaked informations spies spy espionage | good positive news inspirational stories articles | dôležité informácie denné správy aktuálne spravodajstvo