Dokumenty
Obrázky
Videá
Fórum
 
 

Proč je socialistická ekonomika „nemožná“


Proč je socialistická ekonomika „nemožná“

Ekonomická kalkulace v socialistickém státě

Autor: Joseph T. Salerno
(překlad: Gabriela Müllerová & Jan Holický)

V "Ekonomické kalkulaci v socialistickém státě" Ludwig von Mises jednou a provždy
ukazuje, že v podmínkách centrálního plánování neexistují prostředky ekonomické
kalkulace, a proto socialistická ekonomika jako taková je "nemožná" ("impossible",
v orig. "unmöglich") nejen neefektivní nebo méně novátorská či řízená bez výhody
decentralizovaných znalostí, ale skutečně a doslova nemožná.

Zároveň dokazuje, že nutnými a postačujícími podmínkami existence a evoluce lidské
společnosti jsou svoboda, vlastnictví a zdravé peníze: svoboda každého jednotlivce
produkovat a provádět směnu podle vlastních hodnotových úsudků a cenových odhadů;
neomezené soukromé vlastnictví všech druhů výrobních i spotřebitelských statků; a
existence univerzálního prostředku směny, jehož hodnota nepodléhá velkým či
nepředvídatelným změnám.

Zrušením všech, nebo dokonce i jen jednoho z těchto institutů, se lidská společnost
rozpadne na spoustu izolovaně hospodařících domácností a loupeživých kmenů. Ale nejen zrušení soukromého vlastnictví výrobních faktorů všeobjímajícím socialistickým státem činí lidskou sociální existenci nemožnou: z Misesovy analýzy též vyplývá, že socialismus ničí praxeologický význam času a anuluje unikátní teleologický příspěvek lidstva k universu.

Jelikož byla Misesova kritika socialismu značně desinterpretována jeho stoupenci
i oponenty, jeho argumentace, tak jak je prezentována v tomto článku, by měla být nově přeformulována.

Argument kalkulace

(1) Misesovým průkopnickým a ústředním pochopením věci je, že peněžní kalkulace je
tím nepostradatelným nehmotným nástrojem pro výběr optima z rozsáhlé matice spletitě spojených produkčních plánů, které jsou k dispozici pro zapojení výrobních faktorů v rámci společenské dělby práce. Bez existence východiska pro kalkulaci a porovnání výnosů a nákladů produkce, daného strukturou peněžních cen, determinovaných v každém okamžiku na trhu, by byla lidská mysl schopná pouze zkoumání, odhadování a řízení takových výrobních procesů, jejichž rámec je drasticky omezen na okruh primitivního hospodářství domácnosti.

Prakticky neomezené množství alternativních plánů na alokaci výrobních faktorů a
zdrcující komplexita jejich vzájemných vztahů pramení ze dvou souvisejících faktů
týkajících se našeho světa. Za prvé, náš svět je obdařený širokou škálou relativně
"nespecifických" zdrojů, které jsou více či méně navzájem substituovatelné
v množství produkčních procesů. Za druhé, lidské jednání jako takové v sobě zahrnuje
nepřekonatelnou vzácnost času i zdrojů, vždy existuje nevyčerpatelná možnost akumulace kapitálu a rozšíření struktury produkce ekonomiky, a tudíž možnost zvýšení počtu technických možností kombinace výrobních faktorů.
A tedy pokud máme dánu onu nekonečnost vztahů komplementarity a substituability,
simultánně existující u různých druhů výrobních faktorů, jediná lidská mysl i kdyby
zázračně obdařená úplnou a přesnou znalostí ohledně množství a kvality daných
výrobních faktorů, ohledně nejnovějších technik pro kombinaci a transformaci těchto
faktorů v spotřební statky, a ohledně souboru všech individuálních hodnocení spotřebních statků by byla zcela neschopná určit optimální vzor alokace zdrojů,
i kdyby konkrétní plán byl absurdní a destruktivně neekonomický. Nejen že by tato dokonalými znalostmi vybavená osoba nebyla schopná vynalézt racionální řešení daného problému, ona by ani nebyla schopna si vytvořit ucelenou představu o tomto problému v celé jeho komplexnosti.
Takto to říká Mises: "...rozum jednoho člověka byť by byl maximálně vyvinutý, je
příliš slabý na to, aby pochopil význam byť jednoho z nespočetných statků vyššího řádu.
Člověk nikdy nemůže obsáhnout všechny možnosti produkce, kterých je nesčíslně, tak,
aby mohl činit jasné a evidentní hodnotové soudy bez pomoci nějakého výpočtového
systému."

(2) Co je tedy třeba k vytvoření kardinálních čísel, potřebných pro výpočet nákladů a
výnosů výrobního procesu? Mises to nazývá "intelektuální dělba práce",
která se vyskytuje, pokud soukromí vlastníci mají svobodu pro výměnu zboží a služeb za peníze dle svých individuálních hodnotových soudů a cenových odhadů. V tržní společnosti tudíž každá jednotlivá lidská mysl zastává dvojí roli při určování veličin peněžní kalkulace.

Všichni lidé, v rolích spotřebitelů, činí peněžní nabídky na existující zásobu hotového
zboží dle vlastních subjektivních ocenění, což vede ke vzniku objektivních peněžních
směnných kurzů, vyjadřující hodnoty všech spotřebitelských statků ve vztahu
k ostatním.

Ve světle tohoto systému cen spotřebních statků a při existující úrovni technických
znalostí ohledně produkce se podnikatelé, usilující o maximalizaci peněžního zisku,
předhánějí v nabízení ceny za získání služeb výrobních faktorů, které jsou momentálně k dispozici a vlastněny týmiž spotřebiteli (včetně těch,
kteří vystupují i v roli podnikatele).

V tomto konkurenčním procesu je každá jednotlivá produktivní služba objektivně oceněna v peněžním vyjádření podle svého konečného přispění k výrobě spotřebitelského statku. A tak se rodí tržní peněžní cenová struktura, vskutku "společenský" fenomén, ve kterém každá jednotka směnitelného zboží či služby má přiřazeno sociálně význačné kardinální číslo, fenomén, který je zakořeněný v mysli každého člena společnosti, ale vždy nutně přesahuje příspěvek individuálního lidské mysli.

(3) Jelikož je společenská cenová struktura v každém okamžiku průběžně ničena
a znovuvytvářena konkurenčním procesem odhadů, odrážejícím ustavičné změny
v ekonomických datech, je tedy (cenová struktura) k dispozici podnikatelům jako
prostředek pro odhad nákladů a výnosů a pro kalkulaci ziskovosti kteréhokoliv
myslitelného produkčního procesu.
Jestliže je soukromé vlastnictví výrobních prostředků zakázáno, tak jako tomu je v případě socialismu, proces odhadování se musí zastavit se skřípěním kol, zanechávajíc pouze čím dál více irelevantní vzpomínku na poslední tržní cenovou strukturu.
Při absenci konkurenčního "dražení" produktivních zdrojů podnikateli neexistuje možnost přiřazení ekonomického významu potenciální produktivitě každého
z množství přírodních faktorů a kapitálových statků, které jsou nyní v rukách socialistických centrálních plánovačů.

I kdyby plánovači sledovali peněžní ceny na svobodném trhu spotřebních statků, nebo
substituovali svou jednotnou hodnotovou škálu za škály spotřebitelů, stejně by nebyli
nikdy schopni znát či odhadnout "náklady obětované příležitosti" při jakémkoliv
výrobním procesu. Tam, kde účastníci z principu nemají možnost porovnat odhadované
náklady a přínosy svých rozhodnutí, tam jsou ekonomizující aktivity již z definice
vyloučeny.

Společnost bez peněžní kalkulace, tedy socialistická společnost, je proto doslova
společností bez ekonomiky. Mises se tedy, v rozporu s pozdější konveční interpretací
prováděnou jeho přáteli i nepřáteli, neoddával rétorické hyperbole, ale suše konstatoval prokazatelný závěr ekonomické vědy, když ve svém článku prohlásil: "Bez ekonomické kalkulace nemůže existovat ekonomika. Proto v socialistickém státě, kde není možná ekonomická kalkulace, nemůže existovat v našem významu slova vůbec žádná ekonomika... Socialismus je zrušením racionální ekonomiky."

(4) Socialismus má devastující efekt zejména na kapitálovou strukturu hospodářství. Bez jednotného peněžního vyjádření pro časové preference nemohou centrální plánovači nikdy vědět, zda investování dnešních zdrojů do vyšších stupňů výroby, které produkují fyzicky heterogenní a nesouměřitelný výstup, vytvoří takovou celkovou strukturu produkce, jejíž části budou do sebe zapadat nebo jejíž délka bude přiměřená množství disponibilního kapitálu. Budou tedy probíhat takové technické procesy vyššího řádu, jejichž výstupy nebudou využitelné v návazné výrobě, protože nebudou k dispozici nutné komplementární výrobní statky.
Například v SSSR, v době strašného nedostatku potravin, nové a nepoužité traktory stály rezavějící uprostřed nesklizených polí, protože nebyl dostatek paliva pro jejich provoz, nebyla pracovní síla, která by je uměla řídit, a nebyly prostory pro jejich garážování.
Jednou z nejdůležitějších okolností existence centrálně plánovaných ekonomik uprostřed světové tržní ekonomiky je, že plánovači mohou pozorovat a hrubě kopírovat kapitalistické ekonomiky v rozhodování o tom, které technické procesy mohou koexistovat v rozumně koherentní kapitálové struktuře. Kdyby celý svět, a ne jen izolované národy, existoval pod centrálním plánováním v posledním půlstoletí,
tak by se globální kapitálová struktura nenapravitelně rozdrobila na prach a lidstvo by bylo katapultováno zpět na úroveň autarkního primitivismu.

(5) A tak již od počátku Mises zdůrazňoval myšlenku, která byla bez potíží ignorována
nepřátelskými a nekorektními kritiky: myšlenku, že existence SSSR a ostatních centrálně plánovaných ekonomik není popřením jeho teze ohledně "nemožnosti" socialistických ekonomik. Nehledě na jejich značný nedostatek výkonnosti, tyto ekonomiky ve skutečnosti prodlužují svou pochybnou existenci parazitováním
na společenském procesu odhadu a integrované kapitálové struktuře produkované okolním světovým trhem. Jak Mises poukazuje (str.20), ani tyto plánované ekonomiky nebo znárodněné podniky v kapitalistických ekonomikách nejsou ryze socialistické, protože obě "...jsou tak moc závislé na okolním hospodářském systému volného obchodu, že je nelze označit za účastníky... skutečně čistého socialistického hospodářství... Technická vylepšení jsou zaváděna ve státních a komunálních podnicích, protože jejich efekt může být pozorován v podobných soukromých domácích či zahraničních podnicích, a protože soukromá odvětví produkující materiál pro taková zlepšení dají impuls pro jejich zavedení. V těchto podnicích mohou být zavedeny výhody reorganizace, protože operují ve sféře působnosti společnosti založené na soukromém vlastnictví výrobních prostředků a na systému peněžní směny, a tím pádem schopné kalkulace a účtování."

(6) Ale Mises nekončí jen důkazem toho, že socialismus nutně vyhladí ekonomizující
činnost ve společenském nexu, on své závěry také dál vztahuje na rozvoj lidské mysli.
S rozkladem společenské výroby, který nevyhnutelně nastává se zavedením všeobjímajícího socialistického státu, je lidstvo donuceno k závislosti na ekonomických aktivitách provozovaných v relativní izolaci. Primitivní výrobní procesy, vhodné pro autarkní ekonomiky, nevyžadují ekonomickou kalkulaci s použitím kardinálních čísel a ani takové procesy neposkytují příliš prostoru pro čistě technickou kalkulaci. Lidská mysl, nepotřebující již aritmetické operace pro své zachování, začíná ztrácet svou charakteristickou schopnost kalkulace.

Misesova analýza efektů socialismu má ještě jeden závažný důsledek. Kvůli nemožnosti
vystavění a udržování kapitálové struktury při absenci peněžní kalkulace, ekonomika se za socialismu sestává ze super-krátkých a opakujících se procesů v domácnostech,
využívajících minimum kapitálu a s malou příležitostí pro přizpůsobení se novým
potřebám. Výsledkem je, že čas jako takový v praxeologickém smyslu rozlišení mezi
přítomností a budoucností přestává hrát roli v záležitostech lidí. Muži a ženy, žijící bez kapitálu a "z ruky do úst", začínají čas vnímat pasivně jako tupá zvířata
ne aktivně jako nástroj plánování a pro jednání, ale pasivně jako pouhou dobu trvání. Lidství, jako teleologická síla v universu, je proto nutně výtvorem nesmírně spletitých vazeb fenoménu kalkulace a kapitálu. Srozumitelně řečeno, socialismus nezahubí pouze ekonomiku a společnost, ale i lidský intelekt a duši.

Mises versus stoupenci Hayeka
(1) Je nesmírně důležité odlišit, že Mises ve svém původním článku i v pozdějších pracích na toto téma považuje za specifický a nerozřešitelný problém socialismu nemožnost kalkulace zatímco F. A. Hayek za něj považuje neexistenci účinného mechanismu pro přenos znalostí k plánovačům. Tento rozdíl mezi Misesem a Hayekem se odráží v jejich koncepcích společenské funkce konkurence a v jejich odpovědích na tvrzení pozdějších tržních a matematických socialistů. Ve skutečnosti Mises předvídal a vyvrátil názory obou skupin již ve svém původním článku. Nicméně Misesův postoj k těmto věcem je dnes obecně ignorován či směšován s Hayekovým postojem.

(2) Dle Misese je východiskem plánování výroby pro podnikatele v tržní ekonomice
znalost současné (ve skutečnosti těsně minulé) cenové struktury trhu a ekonomických dat tvořících základ této struktury. Podnikatelova znalost minulých tržních cen není
substitutem kvalitativních informací o ekonomice, jak to zřejmě chápal Hayek, ale je to nutný komplement. Důvodem dle Misese je, že to jsou právě v čase se vynořující cenové struktury, které jsou relevantním faktorem pro časově náročné, a proto do budoucnosti orientované výrobní plány. Ale podnikatelé nikdy nemohou přesně znát budoucí ceny přímo; jsou pouze schopni je odhadnout ve světle svých znalostí cen minulých a porozumění toho, jak se bude transformovat současná konfigurace kvalitativních ekonomických dat. Zda chceme či ne charakterizovat podnikatelské předpovědi a odhady jako proces "objevování" znalostí (což říká Hayek), důležité je, že pro Misese je to nepostradatelný počátek konkurenčního procesu, a ne jeho společenský vrchol. Jinými slovy, předpovědi a odhady budoucích cenových struktur, při kterých můžeme říct, že objevování nových znalostí hraje roli
v předkonkurenčních a nespolečenských činnostech, předcházejí a podmiňují konkurenční nabídky podnikatelů za existující faktory produkce a děje se tak zcela
v myslích jednotlivců. Společenská funkce konkurence je na druhé straně objektivním oceněním statků vyššího řádu, bezpodmínečně nutným pro podnikatelskou kalkulaci ziskovosti alternativních výrobních plánů.

Konkurence tak získává charakteristiku nejčistšího společenského procesu nikoli proto, že činnosti v rámci ní předpokládají objevovaní znalostí, ale z toho důvodu, že v případě absence konkurenčně stanovených peněžních cen faktorů produkce by vlastnění doslova všech znalostí na světě neumožnilo jedinci alokovat hospodárně produktivní zdroje v rámci společenské dělby práce.

(3) Mises proto předpokládá ve všech svých dílech na toto téma, že plánovači plně znají spotřebitelská ocenění finálních statků, stejně tak i různé disponibilní prostředky pro výrobu těchto zboží za známých technologických podmínek. Mises například píše: "Státní správa může přesně vědět, jaké zboží je nejnaléhavěji potřeba... Může být i schopna spočítat hodnotu výrobních prostředků a to kalkulací důsledků jejich vyčerpání ve vztahu k uspokojení potřeb." Navzdory této znalosti by socialistická administrativa nebyla schopná dospět k užitečnému společenskému ocenění výrobních prostředků v kardinálním vyjádření. To je možné jen za existence soukromého vlastnictví a směny produktivních zdrojů, které vyvolají konkurenci mezi nezávislými producenty vedoucí k přisouzení smysluplných peněžních cen zdrojům.

(4) Jelikož Mises předvídal budoucí argumenty tržních socialistů, zdůvodnil, že jakýkoliv pokus o zavedení peněžní kalkulace donucením a podněcováním manažerů socialistických podniků, aby se chovali jako podnikatelé maximalizující zisk (nebo ještě absurdněji vyrovnávající cenu a mezní náklady), ztroskotá na faktu, že tito manažeři nemají vlastnický zájem na kapitálu a výstupu svého podniku. Tudíž jimi činěné nabídky na získání investičních fondů a koupi produktivních zdrojů musí vyústit v takové úrokové míry a ceny, které jsou zcela a nevyhnutelně arbitrární
a nepoužitelné jako nástroj pro ekonomickou kalkulaci.

Nesmyslnost těchto parametrických cen tržního socialismu a jejich selhání
při kopírování cenové struktury trhu vychází z okolnosti, že tyto ceny jsou zcela podmíněny systémem odměn, penalizací a dalších opatření ustanovených monopolními vlastníky výrobních zdrojů (plánovači) k usměrnění chování manažerů. Ale tento systém manažerských pobídek je sám výtvorem lidského rozumu jednotlivce, který by nejdříve musel sám vyřešit problém ocenění výrobních faktorů předtím než by vůbec mohl pomýšlet na vynalezení správné (ale nyní přebytečné) struktury pobídek.

(5) Hayek a jeho přívrženci jsou skeptičtí ohledně toho, jak rychle a efektivně mohou být rozptýlené znalosti měnících se ekonomických podmínek včleněny
do socialistického cenového systému. Ale pro Misesovu analýzu je toto celkem nepodstatné. Nehledě na to, jak dobře jsou socialističtí manažeři informováni, jejich nabídky ke koupi na "trhu" výrobních faktorů, kterým by centrální plánovači měli přizpůsobit cenové parametry systému, vznikají z arbitrárně stanovených direktiv plánovačů a ne z konkurence mezi soukromými vlastníky. Ceny by nemohly být víc neužitečné pro ekonomickou kalkulaci, kdyby se plánovači zdrželi pracných
a marnotratných šarád vytváření pseudo-trhu a jednoduše by je tahali z klobouku.

(6) Z Misesova úhlu pohledu navíc vady cen tržního socialismu nepramení
ze skutečnosti, že s těmito cenami mají manažeři zacházet jako s "parametrickými", jak nyní podivně argumentují někteří nástupci Misese. Problém je přesně to,
že takové ceny nejsou ryze parametrické z pohledu všech členů společenství.
Ceny vznikající na volném trhu mají význam pro ekonomickou kalkulaci,
protože a do té míry že jsou určovány společenským procesem ocenění, který,
i když je nevyhnutelným výsledkem mentálních pochodů všech spotřebitelů
a producentů, vstupuje jako nezměnitelný externí faktor v nákupních a prodejních plánech každého jednotlivce.

(7) Ve třicátých letech 20. století Hayek a britský přívrženec Misese Lionel Robbins
(později Lord) udělali osudový a zcela neopodstatněný ústupek těm, kteří tvrdili,
že metody matematické ekonomie mohou být úspěšně přizpůsobeny pro řešení
socialistického kalkulačního problému. V reakci na argument, že ceny výrobních faktorů by vzešly z řešení soustavy simultánních rovnic zahrnujících daná data ekonomického systému, Hayek a Robbins argumentovali tím, že v teorii je to pravda, ale v praxi je to hodně problematické.
Důvodem této nepraktičnosti je dle Hayeka a Robbinse to, že reálná světová ekonomika, spotřebitelské potřeby, disponibilní zdroje a technologie jsou předmětem nepřetržité a nepředvídatelné změny. Proto v době, kdy plánovači shromáždí obrovské množství informací potřebných pro formulování masivního systému rovnic
a úspěšně je vyřeší (manuálně nebo mechanicky, poněvadž ve 30. létech nebyly vysokorychlostní počítače), je vzniklý systém cen naprosto neaplikovatelný
na současnou ekonomiku, jejíž základní data se mezitím rapidně a nepředvídatelně změnila. Bohužel Hayekova-Robbinsova odezva byla většinou ekonomů interpretována tak, že teoretická debata o socialistické kalkulaci skončila ústupkem ze strany stoupenců Misese, přiznávajícím, že socialismus je přece jen schopen kalkulace,
i když nejspíš v praxi zpožděné. Navíc někteří moderní rakouští ekonomové
v opožděné snaze o reformaci dávných teoretických základů rekonstruovali argumenty proti socialismu podle linie navržené v Hayekových pozdějších článcích o znalostech a konkurenci, které jsou navzdory své přesné a přesvědčivé argumentaci rušivě quasi-walrasiánské, podle všech náznaků přehlížející časový odstup mezi současnými
a budoucími cenami. Výsledkem byl tichý ale závažný odvrat od původní
a nevyvrácené Misesovy kritiky, zdůrazňující absolutní nemožnost ekonomické kalkulace bez tržních cen, ke kategoricky odlišnému Hayekovu postoji, kritizujícímu relativní neefektivnost netržního mechanismu v objevování, sdílení a použití znalostí při alokaci výrobních zdrojů.

(8) V ostrém kontrastu k názoru Hayeka a Robbinse a k obnovenému postoji rakouských
ekonomů se Misesovo opomíjené dokázání omylu matematických socialistů, načrtnuté
v jeho článku (str. 25-26) a rozpracované v díle "Human Action", ani v nejmenším
neodchyluje od fundamentální a klíčové kalkulační perspektivy. Mises předpokládá,
že ekonomická data, která jsou vlastní existující tržní ekonomice, jsou náhle a navždy
zmražena a odkryta nově jmenovaným centrálním plánovačům.

Mises brilantně ukazuje, že i pokud vyřadíme z úvah hayekovské problémy
se znalostmi, plánovači stejně nebudou schopni vypočítat optimum či způsob rozmístění výrobních faktorů. Důvodem je, že existující kapitálová struktura, získané schopnosti a rozmístění pracovních sil jsou již zpočátku špatně přizpůsobené nově převládající rovnovážné konfiguraci dat. Plánovači by proto byli nuceni rozhodnout, jak alokovat tok produktivních služeb mezi množství potenciálních technických výrobních procesů, o rekvalifikačních projektech a projektech přemístění pracovních sil tak, aby zajistili optimální cestu přizpůsobení se rovnováze pro existující zásobu kapitálových statků, pracovních schopností a bydlení. Ohromující komplexnost takových alokačních rozhodnutí spočívá ve skutečnosti, že plánovači budou konfrontováni se změněnými podmínkami v každém okamžiku tohoto procesu nerovnovážného přechodu, jelikož množství a kvalita produktivních služeb, které jsou k dispozici, podléhá neustálé změně kvůli okolnosti, že tyto služby mají původ
v samotné zásobě fyzických aktiv a pracovních schopností, jež jsou postupně transformovány.

(9) Faktem dále komplikujícím tento problém je, že nivelizace příjmů v novém socialistickém režimu a nevyhnutelná fluktuace stávajících příjmů provázející
transformaci výrobní struktury způsobuje nepřetržité změny ve struktuře spotřebitelské poptávky v průběhu tohoto přechodného období.
Mises [str.26] jistě nepřehání, když činí tento závěr: "...přechod k socialismu musí... změnit všechna ekonomická data tak, že se pojítko s posledním stavem věcí v předtím existující konkurenční ekonomice stane nemožným. Pak tu ale máme výjev socialistické ekonomiky zmítající se v oceánu možných a myslitelných ekonomických kombinací bez kompasu v podobě ekonomické kalkulace."

Proto i když nám dá matematika konsistentní soubor cen pro daná rovnovážná data,
je toto řešení neaplikovatelné na kalkulační proces v dynamickém přístupu
k rovnováze. V této situaci použití takových cen pro alokaci zdrojů rozhodně neumožní ekonomice dosáhnout rovnováhy, dokud není zničena kapitálová struktura
a celý systém společenské produkce.
Misesova původní teze odolává všem protiargumentům bez potřeby modifikace či oprav:
bez soukromého vlastnictví výrobních prostředků a katalaktické soutěže o ně nemůže
existovat ekonomická kalkulace a racionální alokace zdrojů za podmínek společenské
dělby práce. Zkrátka, socialistická ekonomika a společnost jsou nemožné.

Nejen socialismus

(1) I když Misesova teze zůstává platná, je stále relevantní ve světě, kde se socialistické plánované ekonomiky zhroutily jako domeček z karet? Odpovědí je zvučné "ano", neboť Mises [str.20] argumentuje, že "Každičký krok, který nás odvádí od soukromého vlastnictví výrobních faktorů a od používání peněz nás také odvádí
od racionální ekonomie."
Nekonečný růst otylých, nenasytných, nespravedlivých a pustošivých států blahobytu
v Evropě a USA obsahuje řadu takových kroků. Podíváme-li se na daný problém
z jiného pohledu, plánované východoevropské ekonomiky, které se již naštěstí zhroutily, jak uvedeno výše, nebyly zdaleka čistě socialistické dle Misesova slova smyslu díky své schopnosti obchodovat a pozorovat kapitálové komplementarity
a ceny světového trhu.
Byly, a SSSR, Čína a další stále jsou, gigantickými monopoloidními entitami, které
potlačily vnitřní trhy kapitálových statků, ale zachovaly subjektivní a objektivní vztahy se světovým tržním řádem, který jim umožňoval hrubě kalkulovat jejich činnosti.
Tím jak parazitické státy blahobytu rozšiřují svou moc peněžní inflaci a regulace
a zásahů do hostitelské "smíšené" ekonomiky, můžeme očekávat, že výrobní aktivity začnou být chaotičtější a čím dál tím méně řízené společensky určenými tržními cenami.
Ve skutečnosti již dávno předtím, než je dosaženo úplné socializace státu,
se ekonomika a společnost začínají rozpadat, jelikož se trhy "nečistí", roste barterová směna a dochází k vytváření méně efektivních forem obchodních společností, včetně jejich velikosti, chybné alokaci, technické neefektivnosti výrobních zdrojů, katastrofickému poklesu hrubých kapitálových investic, poklesu produktivity práce
a životní úrovně. Současná nebezpečí, hrozící uvržením některých sektorů americké ekonomiky do kalkulačního chaosu, mohou být ilustrována na několika příkladech.

(2) Vezměme si inflaci. Jedním z nejdůležitějších faktorů bránících vládám USA
a dalších smíšených ekonomik znovu zavést inflační monetární politiku, která nám přinesla dvouciferná tempa růstu cen v 70. letech 20. století, je koexistence těsně integrovaných globálních kapitálových trhů a nezávislých nekrytých národních měn vydávaných centrálními bankami střežícími si své pravomoci. Každý národ zkoušející vysoce inflační monetární politiku si říká výhledově o rychle oslabující směnný kurz své měny, útěk investorů z domácího kapitálového trhu a závratný růst úrokových sazeb. Řečeno současným žargonem, peněžní autority, dokonce i ty ve velkých státech jako je USA, "ztratily kontrolu nad domácími úrokovými sazbami".
Nyní se nesmyslně směřuje k větší mezinárodní koordinaci monetárních a fiskálních
politik nebo dokonce k zavedení supranacionální centrální banky, zplnomocněné
k vydávání vlastní nekryté měny. V podstatě takové návrhy usilují o uvolnění omezení
peněžní inflace na domácí úrovni a umožnění tak politikům a byrokratům a zájmovým
skupinám, aby pirátsky čerpali zvětšující se proud výdělku či "blahobytu"
z produktivních sektorů jejich ekonomik.
Z našeho pohledu je důležitější, že tyto mezinárodní monetární ujednání značně zvyšují hrozbu hyperinflace a následný rozpad světové tržní ekonomiky. Navíc i když by byla zadržena předtím, než by se "vyrojila" do hyperinflačního měnového kolapsu, záchvat pádivé inflace by v ekonomice se silně rozvinutou a komplexní kapitálovou strukturou drasticky zkreslil peněžní kalkulaci a vyvolal spotřebu kapitálu a drastický propad v životní úrovni.

(3) Další oblastí, kde čelíme perspektivě kalkulačního chaosu, je zdravotnictví.
V důsledku neuváženého subvencování a stimulování poptávky po zdravotnických službách zvláštních zájmových skupin v polovině 60. let 20. století vláda USA uspíšila nekonečnou a katastroficky rostoucí spirálu nákladů na zdravotní péči.
Navíc iracionální a spletitá struktura omezení a zákazů uvalených vládou na odvětví
masivně zkreslila alokaci zdrojů, omezila nabídku a dále vystupňovala náklady
na zdravotnickou péči. Tragickým ale předvídatelným výsledkem těchto intervencí je, že mnozí nesubvencovaní členové společnosti byli fakticky cenově vytlačeni z trhu zdravotní péče. Jednoduchým a humánním řešením této tragédie je rychle ukončit tyto nesociální subvence a odbourat destruktivní regulační strukturu, a umožnit tak nerušené fungování konkurenčních cenových odhadů a procesu alokace zdrojů.

Samozřejmě že ale vnitřní dynamika státu blahobytu neumožní zredukování vlivu
a nepovede k riskování neloajálnosti svých zhýčkaných a mocných stoupenců, například the American Medical Association (Americké lékařské asociace),
the American Association for Retired Persons (Americké asociace pro důchodce), etablované byrokracie neziskových nemocnic atd. A tak čelíme výhledu na "národní zdravotní pojištění", což je eufemismus pro naprostou socializaci sektoru zdravotnické péče, jejímž výsledkem je nedostatek, další potlačení konkurenčních podnětů a zhoršení kvality. Toto je však jednoduše jen další příklad šílené logiky státu blahobytu: jelikož vláda neprodukuje nic, co by bylo hodnotné z hlediska společenského ocenění, může pouze zásobovat blahobytem některé tím, že odčerpá zdroje a zničí ekonomická uspořádání, která podporují blahobyt druhých.
Ve snaze o odčinění politicky nepopulárního zrušení dřívějších politik je vláda dohnána k dalším jednotlivým činům zkázy dokud nedospěje, s krutou a konečnou ironií, k politice systematického ničení společnosti a lidského blahobytu,
tedy k socialismu.

Závěr
Význam Misesova článku z roku 1920 sahá daleko za ohromující prokázání nemožnosti
socialistické ekonomiky a společnosti. Stanovuje logický základ cenového systému, zcela svobodných trhů, zabezpečení soukromého vlastnictví proti všem zásahům
a zdravých peněz. Jeho teze bude relevantní tak dlouho, dokud ekonomové a politici budou chtít chápat, proč dokonce i malé vládní ekonomické intervence zásadně selhávají při dosahování společensky prospěšných výsledků. "Ekonomická kalkulace
v socialistickém státě" se bezesporu řadí mezi nejvýznamnější ekonomické články napsané ve 20. století.
Joseph T. Salerno
Profesor Ekonomie
Lubin Graduate School of Business
Pace University
Duben 1990



Author: Alois Moka # RabeXusu33
Ekonomika2014-12-135
-
 62%  ( 11 people voted )
+
nechapem preco je socialisticka ekonomika nemozna, ked dokonale funguje v USA vid clanok
V USA je bez domova 2,5 miliona deti - socializmus prekvita.
podrhujem prekvita.som z toho na nervi.
pro -kapitalisticki lizaci zadku bi si mali ujednoti obsah svojich clanockov, alebo pocitaju s celkovim osprostenim populacie rozvinutich demokracii?






kvak # NibaJury53
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-12-14 15:05:56 c3a873d1
Keď som si prečítal toto:
"právo na neomezené soukromé vlastnictví všech druhů výrobních i spotřebitelských statků"

tak ďalej čítať nemá zmysel. Však hej, nadnárodné koncerny patria bankovým elitám, majú právo získať celú planétu a my ostatní máme právo zdochnúť od hladu, lebo planétu získajú do vlastníctva elity.
Lebo sme blbí, tak nám treba
mm # PejuGaba89
-
 60%  ( 5 people voted )
+
2014-12-14 15:18:01 2e1ea742
Ak je "spoločenská " objednávka --niečo obhájiť, alebo znegovať---hajajáááj ---- , nájdu sa vždy ,samozrejme stimuly a aj "vedecké" ustanovizne , ktoré zdôvodnia , že jedna a jedna je ????nemožnosť vypočítať! Predmetní "autori" ekonomovia--- plnia úlohy "zodpovedne"....! Do dnes kdesi ešte existujú "nemožné " usporiadania ---dokonca --s prvkami --otrokárskymi ---a samozrejme prvotnopospolnými/kibuci/ ... Čo už..sa nedá "vymyslieť"--za peniaze?
klopi # KyvoWavo40
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-12-16 06:36:13 58d4289b
Toľkoto kokoťín sa dalo napísať aj stručnejšie.
Čo sa týka autora týchto múdrostí, treba si pozrieť jeho fotky. Vtáka poznáš po perí, žida po vrákovi:-))
marsal Zukov # DigiHaqu14
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2015-03-22 23:24:06 c35b0bce
iOS: vtákovi, samozrejme:-))
marsal Zukov # DigiHaqu14
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2015-03-22 23:25:10 c35b0bce

Meno:

Čo je tripcode?
Tripcode je hash hesla, pomocou ktorého môžete byť identifikovany od ostatných. Toto nevyžaduje registráciu a budete aj naďalej anonymný. Heslo sa neuloží na server.
Tripcode:
(odporúčané)
Čo je toto?
Anti-spam ochrana proti robotom. Vpíšte prosím dve číslovky v desiatkovej podobe.
päť   sedem
(zadajte číslicami)

Podmienky používania služieb dolezite.sk beriem na vedomie a súhlasim s nimi. Kliknúť tu pre celý text.

Voliteľné URL video, obrázok alebo Google mapa:







Podporte nás aj cez BITCOINY



12KLBuVu1m6seK23BatQAMBtyngMKtKacn

V prípade, že chcete prispieť na chod dolezite.sk môžete tak učiniť zaslaním akéhokoľvek finančného príspevku na účet 420 208 3850 / 8360 mBank (SK47 8360 0000 0042 0208 3850), variabilný symbol: 4444.
Do účelu platby môžete uviesť Vaše meno, ktoré bude zverejnené s poďakovaním. Vyzbierané finančné prostriedky budú použité na skvalitňovanie a chod dolezite.sk.
Najlepšie za týždeň
Najčítanejšie za týždeň

Kde sa berú zlí ľudia?


  Kde sa berú zlí ľudia?
Sociologické a psychologické experimenty už zo svojej podstaty atakujú hranice porušovania etiky, morálky či práva. Nikdy sa ich nerobilo veľa a tie, ktoré sa kedysi vykonali, dnes už ...
Vládam sa začína Bitcoin páčiť
ZÁNIK SVOBODY JEDNOTLIVCE ZNAMENÁ ZÁNIK NAŠÍ (EUROATLANTICKÉ) CIVILIZACE. DOJDE NÁM TO JEŠTĚ VČAS?
KOHO V SKUTOČNOSTI CHRÁNI ŠTÁTNA OCHRANA SPOTREBITEĽA?

Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka


Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka
V dôsledku rozhodnutia Andreja Danka dochádza v NR SR k porušovaniu listového tajomstva. Ako totiž odhalil Igor Matovič z OĽaNO, predseda parlamentu nariadil, aby boli poslancom kontrolovan...
Konečne vyhrávame nad Čechmi, aspoň v rámci regulovania
Koncesionárske poplatky bolia a tak je to dobre
Potrebuje každý operačný program vlastné logo?

PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH


PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH
Středeční masové protivládní demonstrace ve Venezuele mají dalšího mrtvého a přes 160 zraněných, informovala dnes agentura DPA...
VENEZUELA, apríl 2017: ČIRÁ HRŮZA
KUBÁNCI CHTĚJÍ KAPITALISMUS
Venezuela a Farma zvířat

Jak zblbnout Francouze


Jak zblbnout Francouze
Francouzská pravice pláče a zanedlouho zapláče i celá Francie. Pohlednému devětatřicetiletému rétorovi a exbankéři Emmanuelu Macronovi se podařilo zblbnout voliče. Vítězství nad ná...
MRAČNA NAD EVROPOU: MAJETKOVÉ DANĚ
RAKOUSKO NAŠLO ZPŮSOB, JAK OBČANŮM ZDANÍ VYHLEDÁVÁNÍ NA GOOGLU A VYSTAVOVÁNÍ NA SOCIÁLNÍCH MÉDIÍCH
PAPEŽ FRANTIŠEK: ABYCHOM SE MĚLI SKVĚLE, VŠEM JEDEN MIGRANT DO POSTELE

SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY


SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY
Severní Korea spustila největší vojenské cvičení v dějinách. Přichází právě v době, kdy Kim Čong un zkoušel jaderné testy. Dvě největší světové mocnosti USA a Čína varuj...
TO PRAVÉ UMĚNÍ: UDĚLAT DEAL S KIMEM
Robot se konečně dostal do nitra bloku Fukušimy a hned se musel vrátit
India s nadrozmernými bankovkami a barterom

NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU


NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU
Na sociálnej sieti boli zverejnené drsné zábery z teroristického útoku v Istanbule. Kamerový systém totiž zachytil muža vyzbrojeného zbraňou pri streľbe na ľudí v klube i pred podnikom ...
MÉDIA MLČÍ. TISÍCE PALESTINSKÝCH A IZRAELSKÝCH ŽEN POŘÁDANÍ DVOUTÝDENNÍ POCHODY MÍRU
Cesta do Aleppa: co je pohřbeno propagandou
PŮJDEME DO MEKKY A VĚŘÍCÍ NEVRAŽDÍME

JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?


JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?
„Jestliže nebudete bojovat za právo, když můžete snadno zvítězit, jestli nebudete bojovat, když vítězství bude jisté a ne tak drahé, můžete dojít k okamžiku, kdy budete muset ...
Tyhle děti nepotřebují solární panely
Jak Evropská unie pomáhá Africe k chudobě
JAK JE TO S TÍM LVEM?

ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?


ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?
Druhá letecká loď vojenského námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády byla 26. dubna slavnostně spuštěna na vodu v přístavu Ta lien. Stala se první lodí této třídy, ...
Ako v Číne kapitalizmus vyrástol
Drazí Číňané, jste fakt drazí
Ekonomický příběh naší doby. Proč Čína dovolí kritiku na Facebooku

PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU


PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU
Nostalgie po sovětské éře je v Rusku široce rozšířená a socialistické ideje jsou i nadále nesmírně populární – z průzkumů pravidelně vychází najevo, že více než dvacet let po...
POLICEJNÍ BRUTALITA NA DEMONSTRACÍCH V RUSKU: KŘEČE PUTINOVSKÉ OLIGARCHIE?
STOVKY RUSŮ BYLO ZADRŽENO POTÉ, CO SE V NEDĚLI ZEMÍ PŘEHNALA VLNA PROTIKORUPČNÍCH PROTESTŮ
STALIN – GRUZÍNSKÝ TYGR: CESTA K MOCI (I.)

KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI


KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI
Každý si uvedomuje, že korupcia je vážny problém súčasnej spoločnosti. Už nie každý si uvedomuje, že korupcia ako rozkrádanie verejných zdrojov priamo súvisí s existenciou štátnej...
ŽURNALISTA VYŠETŘUJÍCÍ NEBEZPEČNOU CIA ZAVRAŽDĚN PŘI HAVÁRII „HACKNUTÉHO AUTA“
DANĚ JSOU PODVODEM POLITICKÝCH ELIT (I.)
Celosvetová vojna proti hotovosti

Masový vrah Volkswagen


Masový vrah Volkswagen
Viete čo je „emisné obviňovanie“? Ak produkujete emisie, ste zodpovedný za globálne otepľovanie a ďalšie negatívne efekty a keď sa diskusia rozbehne, tak sa ľahko premostí k ...
Nie, korporácie nie sú viac ako štáty
Microsoft kupoval draze. LinkedIn tleská daňovým rájům
Potemkinove emisie

Kedy už Bitcoin konečne padne?


Kedy už Bitcoin konečne padne?
Za napísanie tohto článku môže kamarát, ktorý sa rozhodol investovať do Bitcoinu. Pozrel si cenu a len povzdychol, že či je zase na 1000 dolároch. Samozrejme mojou odpoveďou bolo, že ...
Decentralizace všeho: Svět bez prostředníků na dosah
Kdo je Satoshi Nakamoto?
Jak svítí hodinky

KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT


KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT
Bitcoin není anonymní měna. Vývoj v kryptosvětě však ubíhá mílovými kroky a tuto mezeru zaplňují jiné kryptoměny. Pojďme se s nimi seznámit.
Bitcoin nám stresuje
KRYPTO 6: NA ROZCESTÍ. ROZŠTĚPÍ SE BITCOIN?
Bitcoin si naďalej drží hodnotu

Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS


  Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS
V Sýrii a Iráku vypukly dronové války. USA zakoupily do bojů s malými weaponizovanými drony „islámského státu“ izraelskou zbraň. Pentagon o detailech mlčí, ale podle odborníků tu ...
Druhá světová válka a její ekonomické důsledky
Nacionální socialismus a komunismus (3/4)
Nejpodstatnější otázka o ISIS, kterou si nikdo nepokládá

Voľby: ide o všetko/nič


Voľby: ide o všetko/nič
Po období vymývania mozgov „prispôsobilými“ prisťahovalcami, prichádza vymývanie volebné. Môžeme si to všimnúť množstvom billboardov po celom meste, kde už nevidíme reklamu na ...
Merkelovej a EU vôbec im neide o dobro ľudí ohrozených vojnou
EKONÓMIA PO LOPATE #2 – AKO JURKO KAPITÁL VYMYSLEL
V zajetí megalomanie

Štvrtý oriešok pre Popolušku


Štvrtý oriešok pre Popolušku
Už je to vonku. Druhé pokračovanie mimoriadne úspešnej filmovej rozprávky Tri oriešky pre Popolušku bude nepochybne najočakávanejšou televíznou premiérou tohtoročných Vianoc...
Máte nějakého nepřítele? Věnujte mu svoji televizi!
Jediho cesta k džihádu: Radikalizace Luka Skywalkera
Kterak lovci trofejí zachraňují lvy
Výber

Demokracie je svinstvo


Demokracie je svinstvo
Všichni si jistě uvědomujete, proč bývají různé kolektivy v různých lidských sférách různě úspěšné. Jako příklad si můžeme vzít partu dělníků na stavbě. Taková parta se ...
HONZA MÁLEM KRÁLEM; ALE URČITE EKONÓMOM
JOSÉ MANUEL BARROSO MÁ NOVOU PRÁCI … U GOLDMAN SACHS
Neziskovky chtějí ovládat kompletně naše životy, zatím mají „pouze“ naše peníze

Version:1.21 2013-06-18 Generated in 0.0259 s
dôležité informácie denné správy aktuálne spravodajstvo | important actual news leaked informations spies spy espionage | handmade ručná výroba výrobky ručná práca predaj obchod handmade Náušnice náramky dekorácie Náhrdelníky Handmade obchod ručné práce hand made | good positive news inspirational stories articles | zlata maska na tvar, kolagenova maska na tvar, kolagenova maska na oci, zlata maska na oci, cierna maska na tvar proti akne