Dokumenty
Obrázky
Videá
Fórum
 
 

Centrální bankovnictví - iluzorní výdobytek společnosti


Centrální bankovnictví - iluzorní výdobytek společnosti

Článek je předmluvou, kterou napsali Dan Šťastný a Josef Šíma ke knize Peníze v rukou státu od Murrayho Rothbarda. Kniha je zdarma ke stažení ve formátech pdf, epub a mobi.

 

Když roku 1628 publikoval William Harvey svou práci o krevním oběhu v lidském těle, patrně netušil, že jeho objev učaruje i učencům z jiných oborů. O dvě desetiletí později totiž označil jeho krajan William Potter peníze za životodárnou krev společnosti a na tomto přirovnání postavil svoji argumentaci ve prospěch vytváření papírových peněz: čím více krve, tím více života čím více peněz, tím větší produkce! Odhlédneme-li od nesmyslnosti (a často, jako v tomto případě, katastrofálních důsledků) takovýchto analogií mezi přírodními a společenskými vědami, lze z dodnes velmi populárního Potterova podobenství vyvodit jeden zásadní poznatek: peníze hrají ve vývoji lidstva zcela klíčovou a nepostradatelnou roli.

Bez peněz (tj. všeobecně přijímaného směnného prostředku umožňujícího nepřímou směnu a ekonomickou kalkulaci) by totiž lidské společenství nikdy nedosáhlo takového stupně rozvoje a blahobytu, jakému se těší dnes. Jen těžko si lze představit, že při neexistenci peněz by se lidé vůbec kdy vymanili ze stádia, kdy jedinou náplní jejich života bylo přežít (nakrmit se, nezmrznout, ubránit se). Peníze tak byly a stále zůstávají zcela neoddiskutovatelně zdrojem pokroku. Jsou však i nástrojem, jehož se naprosto cíleně zmocnil stát a díky němuž dokázal během relativně krátké doby vyrůst v monstrum, které požírá polovinu vytvořeného bohatství, říká nám kde, jak a za kolik můžeme bydlet, co jíst, kde se léčit, co se učit, co vyrábět, komu umožnit vstup na vlastní majetek, koho mít rád a komu pomáhat.

Mnoho lidí považuje z různých důvodů svobodu člověka rozhodovat o vlastním životě za nejvyšší hodnotu, o kterou každý slušný člověk musí usilovat. Zároveň je řadě lidí zřejmé, že právo na soukromé vlastnictví je přímým důsledkem existence práva člověka na jeho vlastní život. Těmto lidem je rovněž jasné, že mluvit o lidské společnosti, solidaritě s nemocnými či starými, mravnosti a projevech lidského soucitu lze pouze v kontextu svobodné lidské vůle. Jen člověk, který z vlastní vůle (a nikoli z donucení) pomůže jinému člověku, jemuž osud nepřeje, může být považován za ctnostného; jen člověka, který se může chovat nemravně, ale nechová se tak, lze považovat za mravného. Proto existuje taková touha lidí po svobodě a proto se také všichni zastánci svobody pokoušejí přicházet s přesvědčivými argumenty vysvětlujícími katastrofální dopady státních regulací, a již se jedná o důsledky regulace cen, socializace zdravotnictví či penzijního zabezpečení, důsledky vytváření státních monopolů ve výrobě nebo ve školství.

Mnozí z těch, kteří si svobody váží a za její hodnoty bojují, se však ve chvíli, kdy dojde na peníze, zarazí. Nechápou, proč by mělo být nebezpečné vytvořit státní monopol na emisi peněz. Najednou nerozumějí tomu, co má svoboda společného s penězi, a už vůbec nerozumí tomu, co mají někteří její zastánci "pořád s tím zlatem, přesněji řečeno s komoditním krytím peněz. Tváří se, že si vůbec nedokáží vysvětlit, proč by mělo být něco špatného či nebezpečného na tom, že existuje centrální emisní monopol na tisk papírových peněz vynucovaný státním mocenským aparátem.

Odpověď na tuto otázku je však zcela v duchu předešlé (mnohými přijímané) argumentace. Nelze být pro svobodu jednotlivce a proti násilí, a současně se zastávat jiného peněžního uspořádání než právě komoditních peněz. Peníze se naprosto vždy vyvinuly z komodity (mající pro to určité technické předpoklady), která představovala statek schopný (a už přímo ve spotřebě či nepřímo v procesu výroby) uspokojovat lidské potřeby, a to vždy dobrovolnou kooperací jednotlivců. Peníze tedy, jak Murray Rothbard hned v úvodu této knihy přesvědčivě ukazuje, státu nijak za svůj původ nevděčí. Na rozdíl od peněz komoditních byly nekryté papírové peníze jednotlivcům vždy vnuceny násilím. Jednotlivci by je nikdy jako nositele směnné hodnoty dobrovolně přijímat nezačali.

Rothbardův detailní rozbor procesu, jehož prostřednictvím byly komoditní peníze nahrazeny penězi nekrytými, je dnes již klasikou. Argumenty obsažené v celé této knize do sebe jeden po druhém zapadají a vytvářejí tak pevný základ pro obhajobu intuitivně zřejmé skutečnosti, že jedině komoditní peníze (v historii především zlato) jsou slučitelné se svobodou, a to bez ohledu na to, že může být třeba někdo jako ekonom přesvědčen, že umí vymyslet peněžní uspořádání jiné a lepší. Musel by ho totiž lidem vnutit, čímž by se zachoval, jako bojovník za svobodu, poněkud schizofrenně.

Kniha, kterou držíte v ruce, nám ukazuje, že i kdybychom ponechali stranou argumentaci morálně-právní, kterou lze proti násilí (jež stát při monopolizaci peněz použil a dodnes k vynucení jejich oběhu používá) oprávněně vznášet, lze nevhodnost role státu v oblasti peněz ilustrovat i čistě ekonomickými argumenty. Domnívá-li se někdo, že dodávky makových rohlíků dokáže lépe zajistit konkurenční trh než jedna centrální pekárna řízená státní plánovací komisí (tj. že stát nedokáže "pořádně péct ani housky"), pak tento argument platí mnohem silněji, jedná-li se o poskytování něčeho tak důležitého, jako jsou kvalitní peníze. Peníze jsou totiž v jistém smyslu opravdu životodárnou krví, jakousi mízou společnosti, a jsou tudíž příliš důležité na to, aby mohly být ponechány v rukou státu.

Jak "podniká" centrální banka?

Že jsou tyto argumenty příliš teoretické a celá problematika zajímavá jen pro hrstku intelektuálů, kteří jako by nevěděli, ve kterém dalším odvětví ještě úlohu státu zpochybnit? Ne až tak docela. Ukážeme si totiž, že ve chvíli, kdy zasedne bankovní rada centrální banky, má každý člověk důvod k tomu, aby se o své peníze začal obávat. A jde-li o peníze každého z nás, není možná nejrozumnější teoretickými argumenty proti státnímu monopolu na tisk peněz pohrdat. V čem tedy spočívá podstata existence a činnosti centrální banky?

Představme si, že panovník prezident, monarcha, generální tajemník strany apod. udělí privilegium jedné instituci, aby tiskla nekryté papírové peníze (tj. peníze v podobě, v jaké je známe dnes).

Vybere tedy své nejlepší kamarády, kamarády svých kamarádů nebo jiné osoby, ke kterým má z různých důvodů blízko, a ustaví je do funkcí. [1]

Tito lidé v této chvíli získají ohromnou moc. Proč? Protože nikdo jiný ve společnosti nemůže vytvářet peníze z ničeho. Chtějí-li ostatní lidé peníze, musejí nejprve na trhu poskytnout službu či prodat výrobek, který si ostatní lidé přejí a jsou ochotni za něj zaplatit. [2] Zachce-li se peněz centrálnímu bankéři, žádný výrobek nebo službu druhým lidem poskytovat nemusí, nemusí si lámat hlavu úvahami o tom, co by tak asi mohl na trhu nabízet k uspokojení potřeb ostatních lidí. Nic takového. Centrální bankéř tak pouze provede zhruba následující: [3]

1) Koupí si papír a nůžky.

2) Zajde si do nejbližší tiskárny.

3) Natiskne na koupený papír obrázky velikánů národa a čísla s několika nulami.

4) Rozstříhá archy papíru na menší kousky (ty nazve "bankovky").

5) Vezme si tyto peníze jako "výplatu" za práci pro národ.

6) Jde s "novými penězi" do obchodu a nakoupí tolik aut, lihovin, drahých kravat a obleků, golfových holí a tenisových raket, kolik nul si na bankovky natiskl.

Kdo by nechtěl takto "podnikat"? Kdo by nedokázal v tomto "podnikání" dosáhnout zisku, tj. kdo by nebyl schopen koupit si nakonec reálné věci za peníze, peníze, jejichž výroba téměř nic nestojí? Všichni bychom asi rádi v takovém "odvětví" podnikali. Každému ale není této výsady dopřáno, protože kdyby každý mohl tvořit peníze z ničeho, nikdo by nic pravděpodobně nevyráběl. Všichni by si tiskli peníze, chodili do obchodů a nakupovali nejlepší věci... Byly by ale nějaké obchody? Pracoval by někdo? Tvořil by někdo bohatství? Nikdo! Podnikání v centrálním bankovnictví tak neodpovídá obecnému principu podnikání. Není to aktivita, v rámci které se vstupy přetvářejí na výstupy o vyšší hodnotě. Centrální bankéři žádnou hodnotu nevytvářejí, a proto mohou existovat pouze tehdy, mohou-li parazitovat na zbytku společnosti. Zkrátka a dobře, předtím, než si centrální bankéř může zajít koupit za nově vytištěné peníze láhev whisky, musí tuto láhev whisky totiž nejdřív někdo vyrobit... Kdyby mohl být každý centrálním bankéřem, jen těžko by se výrobou whisky někdo obtěžoval. Každé normální podnikání se tak obejde bez státního privilegia centrální bankovnictví nikoliv! Centrální bankovnictví je proto státní licencí k falšování peněz ke krádeži. Zatímco identická aktivita ze strany "soukromých centrálních bankéřů" (tj. padělatelů) je stíhána jako jeden z nejnebezpečnějších zločinů, státem vyvolení centrální bankéři jsou chováni v bezmezné úctě. [4]

Věci ale nejsou samozřejmě v realitě tak jednoduché a průhledné. Ono by totiž pak bylo velmi těžké obhájit před veřejností instituci, jejíž poslání spočívá ve vytváření peněz z ničeho a jejich následném reálného světa od našeho schematického příkladu?

1) Centrální bankéř si nekupuje papír a nůžky, ale za dříve natištěné peníze si zřídí speciální instituci, která se tiskem peněz zabývá, státní tiskárnu. Této instituci pak samozřejmě platí v penězích, které si u ní nechá natisknout. [5] Nové peníze většinou dokonce vznikají "bezhotovostně" pouhým vymyšlením peněz, ke kterému dochází účetním zápisem do rozvahy centrální banky.

2) Jelikož centrální bankéř má vlastní tiskárnu k dispozici, nemusí do ní chodit, ale vše vyřídí poštou, telefonem či jinými, modernějšími prostředky.

3) O tom, kteří velikáni budou na bankovkách zobrazeni, rozhodne speciálně zřízená komise. K této otázce má dovoleno se vyjádřit i veřejnost, nebo jaká hlava se na bankovce objeví, je z finančního hlediska pro centrálního bankéře zcela nedůležité.

4) Bankéř si vytvoří speciální oddělení, jehož členy také samozřejmě platí z natištěných peněz, kteří bankovky vybaví bezpečnostními prvky, metalickými pásky, vodotisky apod., aby nikdo jiný než centrální bankéř nemohl peníze snadno tisknout a byla tak odstraněna "konkurence padělatelů".

5) Natištěné a "proti padělání zabezpečené" peníze bankéř nevyplácí pouze sobě. Platí v nich rovněž odměny všem svým "spolupracovníkům" v centrální bance; [6] půjčuje je komerčním bankám [7] a dojde-li jim dech, přestane jim "půjčovat", ale rovnou je těmito prostředky "zachrání [8]půjčuje je dokonce některým podnikům či vlastním zaměstnancům. [9]

Zejména však půjčuje státu v případě, že se stát rozhodne utratit více, než je schopen lidem zkonfiskovat na daních. Za veškeré takové úkony inkasuje úroky, případně nehmotný zisk spočívající v získání přízně státu, kterému vděčí za své výsadní postavení. Stát a centrální banka, jak je na mnoha místech této knihy ilustrováno, tak žijí v dokonalé symbióze a jeden bez druhého se neobejdou. Všechny výše zmíněné subjekty patří mezi vyvolené, kterým se dostává od spolku "stát/centrální banka" zvláštního privilegia. Jsou těmi, kteří se dostanou k vytištěným penězům jako první a mohou začít nakupovat. Za tuto "službu" se centrální bance samozřejmě musí odvděčit, aby na ně banka při dalším tištění peněz nezapomněla. Spolupracovníci centrálního bankéře proto usilovně produkují "vědecké" studie plné barevných grafů, složitých výpočtů a "zlatých" pravidel inflační emise, které "dokazují" nutnost "stabilizační" politiky centrální banky. Řada z nich vyučuje na (jak jinak než státem licencovaných, ne-li rovnou státních) školách, kde získává vědecké hodnosti a šíří dále pověsti o nutnosti existence centrálního bankovnictví a jeho funkcích. Stát dbá na to, aby nikdo nezpochybnil privilegované postavení centrální banky, vymýšlí tresty za "narušení peněžního oběhu", (10) "ohrožení devizového hospodářství" (11) a jiné "zločiny". Komerční banky pomáhají vytvářet tlak na to, aby se do bankovního systému nedostalo příliš zahraniční konkurence, a proto centrální banku vybízejí k řádnému výkonu role "regulátora bankovního systému". Všichni tito lidé táhnou za jeden provaz a vytvářejí mocnou bankovní lobby, jejímž cílem je zachovat "nezávislost monopolního falšovatele peněz".

Státní monopol na výrobu užitečné věci (např. poskytování poštovních služeb) je zdrojem monopolního zisku, narušuje fungování cenového systému a způsobuje plýtvání zdroji. Státní monopol na provádění zavrženíhodné aktivity, jakou je např. falšování peněz (vytváření peněz z ničeho), je však již úplnou pohromou. Nejenže představuje fatální narušení tržní koordinace a způsobuje tak ohromné plýtvání zdroji, ale má na svědomí rozsáhlé a systematické přerozdělování bohatství od produktivních členů společnosti směrem k parazitům. [12] Stát si totiž prostřednictvím takovéto "výroby" peněz zajišťuje ze svého pohledu životně důležité prostředky, které by nikdy nebyl schopen pomocí daní v takové míře získat. Nadále tím zamlžuje skutečnou cenu, kterou důvěřiví obyvatelé státu za jeho "služby" (včetně "péče o měnu") platí.

Jak centrální banka "pečuje o měnu"?

Nejsme snad přeci jen příliš zaujatí? Dobrá, odložme tedy "ideologické brýle", ohlédněme se zpět do historie a pojďme se podívat, jak centrální banka plní své ústřední poslání (kterým bývala a dodnes je existence centrální banky zaštiťována): péči o kvalitu měny. [13] Ačkoliv historicky byla měna tím kvalitnější, čím méně se měnil (v praxi snižoval) její komoditní obsah, je v éře centrálních bank měna považována za tím kvalitnější, čím méně se mění (v praxi snižuje) její kupní síla a tedy čím méně se mění (v praxi rostou) ceny v této měně udávané (cenová hladina). [14] Je-li tedy hlavním posláním centrálních bank péče o cenovou stabilitu, měla by úroveň cenové hladiny v dobách bez existence centrální banky kolísat více než v dobách, kdy je tato hladina centrální bankou konečně stabilizována...

Výše uvedený graf (Graf č. 1) ukazuje vývoj cenové hladiny ve Spojených státech od roku 1750 do roku 1913, tedy v době před vznikem americké centrální banky Federálního rezervního systému (FED). [15] Hned na první pohled je zřejmé, že cenovou hladinu nelze v tomto období skutečně považovat za zcela stabilní. [16]

Ještě, než však učiníme nějaký ukvapený závěr o nutnosti existence centrální banky zajišťující stabilitu, pojďme se nejprve podívat na to, jak probíhal vývoj cenové hladiny od roku 1913, tedy po vzniku FED, až do současnosti.

 

Graf č. 2 může na první pohled některým čtenářům připadat jako špatně (jaksi "šikmo") vytištěný. K žádné chybě však při tisku (ani v žádné z předchozích fází přípravy) nedošlo! A tak i poté, co si čtenář promne oči, aby se ujistil, že ho zrak nešálí, zůstává graf nezměněn a ilustruje, že cenová hladina se již nikdy nevrátila na úroveň, jaké dosahovala v době založení centrální banky v USA (ale také např. 150 let před tím!), a že s trochou nadsázky se dá říci, že jediné, co bylo na cenové hladině "stabilizováno", byl její takřka nepřetržitý růst! [17] I kdybychom tak přijali "stabilní cenovou hladinu" jako legitimní cíl, jsou centrální banky zcela zjevně velmi nefunkčním prostředkem k jeho dosažení. Spojíme-li totiž oba předchozí grafy v jeden, dostaneme vhodný podklad pro posouzení úspěšnosti centrální banky jakožto pečovatele o měnu. Z grafu vidíme, že období předcházející vzniku centrální banky může mít k deklarovanému cíli velmi daleko, nicméně v kontrastu s "obdobím stabilizace" se jedná (z pohledu "dynamiky" vývoje cenové hladiny) o naprosto nudnou epizodu.

Při pohledu na tento prostý graf se člověku až tají dech údivem nad troufalostí apologetů centrální banky vydávat zajišťování cenové stability za důvod její existence. Na druhou stranu, na skutečnosti, že se tito lidé snaží obhájit existenci této obskurní instituce za každou cenu, nebo je zdrojem jejich značného prospěchu, vůbec nic neuvěřitelného není. Proč se to však nesnaží činit nějakým sofistikovanějším způsobem? Proč používají jako trumf něco, co se tak očividně příčí skutečnosti?

Možná jsme však i nadále zaujatí. Možná šlo pouze o období, během něhož se centrální banky teprve učily, jak o stabilitu cen pečovat... Jak prohlašuje ve své knize jeden z nejvýznačnějších českých teoretiků centrálního bankovnictví, dnes se "... především díky měnové politice... podařilo dosáhnout nesporných úspěchů při krocení inflace." [18]

Jak se tedy v tomto ohledu dařilo té "naší" centrální bance? Podívejme se na vývoj cenové hladiny u nás, a abychom nebyli nespravedliví, neberme tentokrát v úvahu dobu, kdy se umění "stabilizace" naše centrální banka teprve "učila" a/nebo kdy se jednalo o "nedemokratickou", "totalitní" SBČS podívejme se pouze na historii ČNB.

Z výše uvedeného grafu (Graf č. 4) vyplývá, že navzdory veškerým snahám ČNB s inflací bojovat se ceny za posledních 10 let více než ztrojnásobily!

A tak je zřejmé, že alespoň česká centrální banka se bojovat s inflací doposud nenaučila...

V tuto chvíli si čtenář může pomyslet, že míra naší zaujatosti proti centrálním bankám již překračuje všechny meze, nebo "každý přece ví, že inflace u nás byla způsobena jinými vlivy...". [19] Pokud by tomu tak opravdu bylo a za způsobený nárůst cen nebyla ČNB odpovědna, potom by k růstu cen docházelo navzdory skutečnosti, že centrální banka nevytvářela nové peníze (popř. je nevytvářela rychlejším tempem, než jakým docházelo ke zvyšování vytvořeného produktu v ekonomice).

Pojďme si tedy udělat představu o tom, jak narůstalo množství peněz v ekonomice, které ČNB (na základě tisíců stran sofistikovaně vyhlížejících studií stovek svých zaměstnanců a intelektuálních přisluhovačů) zcela programově vyprodukovala. Následující graf zachycuje vývoj nabídky oběživa.[20]

Při pohledu na tento graf může mít čtenář (podobně jako v případě Grafu č. 2) pocit, že očekával něco zcela jiného. Může být totiž situace, kdy se objem oběživa za necelé desetiletí zvýší více než pětkrát, považována za peněžní restrikci, o níž se tak často mluví...!?

Může se snad nyní, ve chvíli, kdy již víme, jak se ČNB chovala, stále ještě najít někdo, kdo by se odvážil označovat za jediného viníka nárůstu cen jejich deregulaci či jiné kroky spojené s transformací? Může snad komunistická hospodářská politika 80. let za to, že ČNB v 90. letech zpětinásobila množství oběživa?

Po dobu existence ČNB tak nejenže inflace probíhala, ale probíhala ruku v ruce s nárůstem nabídky peněz. Pokud však soudobé centrální banky bojují proti inflaci tím, že takto dramaticky zvyšují nabídku peněz, potom je to ten nejlepší důkaz toho, že doba, kdy centrální banky budou umět s inflací účinně bojovat, je navzdory tvrzení teoretiků centrálního bankovnictví ještě velmi vzdálena. [21]

Moc argumentů proti aroganci moci

Kde se tedy bere ta neuvěřitelná arogance, s jakou je stabilita měny podmiňována existencí centrální banky?

"Důvody zakládání nejstarších centrálních bank sice nebyly z pohledu současnosti právě ekonomicky podložené, nicméně pozdější vývoj vedl jednak k ospravedlnění existence těchto bank a jednak i k narůstání jejich významu v řídící hierarchii každé vyspělé ekonomiky. V současnosti jsou centrální banky v tržních ekonomikách institucemi, které mají své nezastupitelné místo především při regulaci množství peněz v oběhu..." [22]

Možným vysvětlením je skutečnost, že na kritiku tohoto prostého, do očí bijícího rozporu jsou politici, bankéři i profesoři centrálního bankovnictví připraveni reagovat poznámkami o primitivním zjednodušení, bagatelizaci a překrucování. Neúspěch centrální banky při "stabilizaci" měny obhajují jednou tím, že skutečný vývoj nelze považovat za nesplnění cílů, nebo se jedná o záměrnou strategii (nutnost "konvergence cenových hladin", "problém cenové deregulace" apod.), a jindy zase tím, že skutečný vývoj sice není dobrý, ale nebýt prý centrální banky, skutečnost by byla nesrovnatelně horší ("nutnost ohledů na hospodářský růst a zaměstnanost", "monetární kotva" a jiné). "Každý přece dělá chyby, ze kterých se časem poučí...," zaznívá ve chvíli, kdy se současná činnost již nedá jinými způsoby obhájit. Celá problematika bankovnictví je úmyslně zamlžována s jediným cílem vzbudit u veřejnosti dojem, že celý peněžní systém je natolik komplikovaný, že by se ho obyčejní lidé raději ani neměli snažit pochopit a že by měli naopak "odborníky z centrální banky zahrnout vděčností za to, s jakou pílí na zdokonalení tohoto systému neustále pracují.

Kniha Murrayho Rothbarda by mohla být považována za reakci na tuto snahu, za zvednutí pomyslné rukavice hozené zastánci státem řízeného bankovnictví v naději, že zůstane ohromenou veřejností navždy nezvednuta. Právě tato kniha se snaží populárním způsobem problematiku peněz pojmout a ukázat, že mnohé z toho, co je veřejnosti předkládáno jako vysoce odborný problém, jsou pouhá sofismata, jejichž účelem je zakrýt skutečné cíle současného peněžního uspořádání. Lidem se přeci podařilo porozumět fungování daleko složitějších systémů a není sebemenšího důvodu k tomu, aby jim zůstaly utajeny základní principy fungování a uspořádání bankovního systému, s nímž přicházejí každý den do styku. K tomu jim bude tato kniha nejlepším pomocníkem.

Přenechejme tak konečně slovo Murraymu Rothbardovi, jehož systematický výklad pokrývá veškeré významné aspekty fenoménu peněz: od důvodu a způsobu jejich vzniku a principů jejich fungování až po identifikaci překážek při jejich zneužívání a způsobů, jakými byly tyto překážky státem postupně odstraňovány... Doslov z pera Jörga Guida Hülsmanna, jednoho z nejvýznamnějších Rothbardových pokračovatelů, potom ve stejném duchu pokrývá události v době, která uplynula od prvního vydání této mimořádné knihy.

Pevně věříme, že přečtení této knihy bude pro většinu jejích čtenářů příjemným zážitkem. Držte si peněženky, příběh o tom, co nám vláda provedla s našimi penězi, právě začíná...!

Centrální bankéři všech zemí, čtěte!


[1] Okolnosti jako jsou komplikovanost volby, předcházející dohoda politických stran na přijatelných kandidátech, způsob hlasování, výběr různých částí vedení různými institucemi apod. vůbec nic na logice věci nemění, a proto raději při vysvětlování způsobu "podnikání" centrální banky zůstaneme u jednoduchého, schematizovaného vyjádření.
[2] Druhou výjimku z tohoto pravidla představují samozřejmě státní úředníci, nebo ti mají zajištěn příjem peněz, které byly pod pohrůžkou násilí vybrány na daních od lidí poskytujících užitečné služby.
[3] Ke komplikacím tohoto procesu v reálném světě se brzy dostaneme.
[4] Je důležité ukázat na platné české zákonné normě, za jak nebezpečné je falšování peněz považováno. Trestní zákoník 140/1961 Sb. tak říká: § 140 Padělání a pozměňování peněz: (2) Kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, ...bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let. (3) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, (a) spáchá-li čin... jako člen organizované skupiny, nebo (b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu. // Na tomto místě se nabízí otázka, zda zločin podle odstavce (3) není páchán samotným centrálním bankéřem, protože jen těžko si lze představit lépe organizovanou skupinu, která by se neustále snažila udávat platné peníze jako peníze vyšší hodnoty a která by tak činila v tak ohromném rozsahu.
[5] K ilustraci výnosnosti takového "podnikání" poslouží pár číselných údajů: ceny bankovek tištěných ČNB se pohybují přibližně od 1,30 Kč za bankovku označenou "50 Kč" do 2,30 za kvalitněji vyvedenou a před paděláním chráněnou bankovku se dvěma nulami navíc. Kdo by si takového "podnikání" nechtěl trochu užít a svoji peněženku napěchovat co možná největším množstvím bankovek s co možná největším počtem nul? Vždy výnosnost takového podnikání (např. výroby "pětitisícovek") je více než 217 000 %. Ve srovnání s tím je výnosnost nejproduktivnějších českých firem naprosto směšná!
[6] Jenom stálých zaměstnanců má ČNB téměř jeden a půl tisíce.
[7] K tomu používá obyčejným lidem nesrozumitelných slov a zdánlivě vědec ky znějících termínů jako je REPO operace, diskontní sazba apod.
[8] Ve chvíli, kdy komerční banka není schopná dostát svým závazkům, není často schopná si ani dále vypůjčovat. Centrální banka potom prostředky, které komerční bance poskytuje, přestane považovat za půjčku a prostě je do ní nenávratně vloží, čímž splní svoji roli nepostradatelného "věřitele poslední instance", jejíž prostřednictvím opodstatňuje svoji existenci.
[9] Půjčování vlastním zaměstnancům přímo centrální bankou je zcela oficiálně považováno za způsob, jak zabránit zneužití informací o "zdraví" bankovního systému.
[10] Viz např. Trestní zákoník 140/1961 Sb.: § 144 Ohrožování oběhu tuzemských peněz: (1) Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských peněz, nebo kdo takové náhražky neoprávněně dává do oběhu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo peněžitým trestem. (2) Stejně bude potrestán, kdo a) bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze; b) bez hospodářské potřeby shromažďuje drobné tuzemské peníze, nebo c) poškozuje tuzemské peníze. // Oběh peněz je rovněž možné ohrozit prostřednictvím šíření informací o charakteru bankovnictví, a proto je rozšiřování zpráv, které zpochybňují zdraví bankovnictví rovněž zákonem zakázáno. Kdo ví, zda samotnou publikací této knihy (v níž Rothbard poukazuje na zjevnou skutečnost, že banky s částečnými rezervami nikdy nemohou dostát svým závazkům) nepácháme trestný čin!
[11] Devizový zákon (219/95 Sb.) upravuje např. nákup a prodej deviz a jejich dovoz a vývoz. Tento zákon ještě do konce roku 2000 zakazoval ukládat peněžní prostředky na účtech v zahraničí bez povolení ČNB nyní je to dovoleno, ale pakliže tato skutečnost není ČNB oznámena, hrozí "pachateli" pokuta do výše 1 milionu korun!
[12] Více o historii a následcích tohoto jevu lze nalézt v práci nositele Nobelovy ceny za ekonomii F. A. Hayeka Soukromé peníze, Liberální institut, 1999.
[13] Např. Ústava ČR v článku 98, věnovaném ČNB, říká, že "Hlavním cílem její činnosti je péče o stabilitu měny".
[14] Ruku v ruce s touto změnou proběhla i redefinice významu slova inflace. Zatímco historicky označoval tento termín vytváření závazků banky nekrytých peněžní komoditou (docházelo tak k "nafukování" inflaci peněžní zásoby), dnes představuje inflace růst "cenové hladiny" (měřené jedním z nekonečně mnoha způsoby definovatelných, a proto zcela arbitrárních cenových indexů). Ani tato významová změna nebyla žádnou náhodou, ale nutným krokem k tomu, aby aktivity centrální banky nevypadaly zbytečně nebo dokonce podezřele...
[15] Důvodem, proč jsou na tomto místě předkládána data ze Spojených států, není nějaký bezbřehý obdiv k této zemi, nýbrž prostý fakt, že dostatečně dlouhé časové řady cenových indexů jsou zkrátka snadno dostupné pouze v případě ekonomiky Spojených států. Zdrojem dat, na jejichž základě byly veškeré grafy zpracovány, je U. S. Department of Labor Bureau of Labor Statistics.
[16] Kdybychom se však podívali do historie, zjistili bychom, že drtivá většina prudkých výkyvů cenové hladiny byla následkem zásahů státu do tehdejších peněžních uspořádání, které spočívaly v krátkodobém oslabení vazby mezi penězi a zlatem. To vždy vedlo k růstu cenové hladiny, tj. k inflaci, tak jak je chápána dnes. V této souvislosti stojí za zmínku zejména: 1) inflace v době války o nezávislost (přibližně v letech 1775-80), kdy Kontinentální kongres rozšířil stávající množství peněz ve výši 12 milionů dolarů o celkem 200 milionů dolarů pomocí tisku papírové měny continentalů; 2) inflační epizody z přelomu 18. a 19. století, kdy vládou privilegované (a často vlastněné) banky prováděly tisk papírových peněz, vrcholící roku 1814, kdy byla poprvé v historii vládou pozastavena povinnost bank směňovat bankovky za zlato; 3) inflace v době občanské války (1862-1865), kdy vláda Unie financovala válečné výdaje vytištěním státních papírových peněz greenbacků v celkové hodnotě přes 400 milionů dolarů. To napomohlo vítězství Severu, který byl (oproti Jihu) symbolem politické centralizace, papírových peněz a vysokých cel. Podrobnosti o americké měnové historii lze nalézt např. v Paul, Ron a Lehrman, Lewis: The Case for Gold, CATO Institute, 1982.
[17] "S trochou nadsázky" z toho důvodu, že Federální rezervní systém byl v počáteční fázi své existence ještě svázán zlatým standardem. Omezení z toho plynoucích se však postupně dokázal zbavovat, a tak v období po druhé světové válce, kdy zůstal zlatý standard v platnosti již jen ve velmi okleštěné formě (nemluvě o letech sedmdesátých, kdy byl zrušen zcela), začíná éra tentokráte bez jakékoliv nadsázky nepřetržitého prudkého růstu cenové hladiny.
[18] Viz Revenda, Zbyněk: Centrální bankovnictví, Management Press, Praha, 2000, str. 704.
[19] O inflaci se často mylně hovoří jako o důsledku cenové deregulace, zavádění nových daní a dalších efektů, jimž musí mozkový trust centrální banky neustále čelit.
[20] Jakkoliv definovaná nabídka peněz je determinována ČNB. Tvrzení některých teoretiků o tom, že centrální banka není zodpovědná za nárůst některých částí peněžní nabídky (např. "že depozita jsou vytvářena komerčními bankami a ne bankou centrální" apod.), jsou mylná, nebo centrální banka vždy zůstává tím, kdo stanovuje pravidla, podle nichž jiné instituce peníze vytváří. Tím, že zde bereme v úvahu pouze oběživo, jehož množství může zvyšovat pouze centrální banka a nikdo jiný, však předcházíme i námitkám tohoto druhu...
[21] Proti inflaci by se centrální banky skutečně naučily bojovat ve chvíli, když by konečně pochopily, že jsou jejím prakticky jediným zdrojem (nebo jsou jediným zdrojem zvyšování peněžní zásoby) a že by postačilo, když by přestaly dělat to, co dělají vytvářet peníze. Kdyby však centrální banka nevytvářela peníze, popírala by tím smysl své existence, a proto si centrální bankéři budou tuto skutečnost, že centrální banky bojují proti něčemu, co by bez nich neexistovalo jen neradi připouštět.



Author: Dan Stastny # CuquWege91
Vláda2014-01-249
-
 50%  ( 2 people voted )
+
Ten clovek co napisal tento clanok je uplny idiot a nema o penaznicstve a Centralnych bankach ako pracuju ani potuchy a tara aby ludi zaviedol na slepu kolaj . Ked chce niekto vediet ado pracuje Centralna banka a zidovska kosherna bakova mafia,nech si precita toto :

”Nie sme taký hlúpy viazať našu menu zlatom, lebo my nemáme žiadne zlato, ale za každú vydanú Marku garantujeme equivalentnú prácu, ktorá sa rovná jej hodnote ,alebo hodnote vyprodukovaného tovaru…..smejeme sa naším predchodcom a ich finančným inštitúciám, ktorí držali mienku, že hodnota peňazí je regulovaná zlatom, ktoré vraj leží v štátnej banke.”
,,Adolf Hitler,quoted,Hitler Monetary system”, C.C.Veith,Citadels of Chaos”
Meador, 1949
Keď sa národní socialisti dostali v Nemecku k moci , bolo Nemecko kompletne ekonomický zruinované. Versaillská dohoda uvalila devastujúce reparačné poplatky na Nemecký národ ,ktorý mal platiť všetky výdavky na vojnu krajinám, ktoré sa na vojne podieľali, čo sa rovnalo sume, ktorá tri krát presahovala hodnotu celého Nemecka. Židovskí špekulanti devastovali Nemeckú marku ,tak že inflácia bola najväčšia v modernej histórii. Na vrchole tejto hroznej inflácie ste si za plný fúrik mariek ,nemoholi kúpiť bochník chleba. Národná banka bola prázdna a obrovský počet domov a fariem-statkov prešiel do rúk bánk a špekulantov. Ľudia spali v stanoch na uliciach a v stodolách. Nič také sa nikdy predtým nestalo – kompletná devastácia národnej meny, vymazanie všetkých úspor obyvateľstva, ich obchodov a celej ekonómie Nemecka. Všetko sa stalo ešte horšie, keď na konci druhej dekády udrela globálna depresia. Nemecko nemalo na výber len žobrať o otroctvo u internacionálnych židovských úžerníkov.
Keď sa národní socialisti na čele s Adolfom Hilerom dostali k moci, obišli internacionálnu bankovú mafiu a začali vydávať novú Národnú menu. Adolf Hitler začal tzv. Národný kreditný program, plán národno-verejnej výstavby Nemecka. Projekty ako proti záplavové valy, rekonštrukcia verejných budov, súkromných domov budovanie nových domov, ciest, mostov, kanálov, prístavov atd. Tento projekt stál jednu miliardu Národnej meny. Jedna miliarda NE-Inflačnej meny, nazývanej Pracovné certifikáty, boli vydávané oproti tejto hodnote. Bolo zamestnaných milióny ľudí a boli platený týmito Pracovnými certifikátmi. Tieto vládou vydávané peniaze neboli garantované zlatom, ale niečím čo malo reálnu hodnotu . Bol to pravdivý recept na prácu a materiál pre ľudstvo. Ľudia tieto Pracovné certifikáty ( marky ) ,minuli na iné služby, tovar a jeho produkciu, týmto vytvárali prácu pre viac ľudí.
V priebehu dvoch rokov bola nezamestnanosť vyriešená ,krajina bola naspäť na nohách. Mali solídnu a stabilnú menu, bez úroku – dlhu, keď v tom istom čase, milióny ľudí v Spojených štátoch, Európe, Austrálii atd., hladovalo, bez práce a čakalo na teplú polievku, keď sa im vôbec ušla. Nemecko obnovilo zahraničný obchod, aj keď im bol zakázaný zahraničný kredit a boli bojkotovaný internacionálnou židovskou bankovou mafiou. Urobili to Barterovým systémom, priamou výmenou tovaru a obchádzaním úžerníckych bánk, bez úrokov a obchodného deficitu. Tento ekonomický systém, žil krátko a dneska po tomto systéme ostal len Pamätník Famóznej Autobahn ako prvý extensivny superhighway – systém na svete s jej dizajnérom Adolfom Hitlerom.
Hjalmar Schacht, bol hlavou Nemeckej Reich banky. Americkí bankári pozývali Pána Hjalmara Schachta do Ameriky ,pod zámienkou, že ,,my máme veľa peňazí a to je pravé bankovníctvo. Pán Hjalmar Schacht im odpovedal:,, Príďte do Berlína .My nemáme peniaze. To je pravé bankovníctvo.
Ekonomik Henry CK LIU píše o Nemeckej jedinečnej transformácii:
Národní socialisti prišli k moci v Nemecku v roku 1933,v čase, keď bola ekonomika a vo fatálnom kolapse, ruinujúca Versaillská zmluva, nulová zahraničná investicia, alebo kredit. Nezávislý peňažný systém ,vlastný nezávislý kredit a plná zamestnanosť. Tretia Ríša bola schopná obrátiť zbankrotované Nemecko, okradnuté o svoje územia a kolónie a v takom krátkom čase, explodovať do najsilnejšej ekonómie sveta a to len za štyri roky.
V 1984 roku Sheldom Emry, In Bilions for the Bankers, Debt for the people, píše:
Nemecko vydávalo ,bezúrokové, neinflačné peniaze od roku 1933 ,začali z katastrofálnym dlhom, devastovanou krajinou a len za 5 rokov sa vyšplhalo do svetovej veľmoci. Nemecko financovalo svoju vládu, armádu, bez zlata bez pôžičiek až musel celý kapitalistický a komunistický svet, pod vedením židovsko – satanskej -bankovej mafie zničiť, slobodné Nemecko a oslobodenú Európu a priviesť všetko späť do pazúrov židovskej bankovej mafie.
Táto história o Nemeckom finančnom systéme sa nenachádza v žiadnych učebniciach, verejných či štítnych knižniciach, alebo školách.
Čo sa v dnešných knihách píše, ako Nemecko vstúpilo do inflácie, spôsobenou v roku 1923 Weimarskou Republikou. Radikálna devalvácia Nemeckej marky je citovaná v knihách ako zlý príklad, keď štát – vláda majú sami moc vydávať peniaze. Nemecká finančná kríza začala nehoráznou vojnovou reparáciou, platba vnútená Versaillskou zmluvou. Pravda však je niekde inde, ako vždy.
Pravdu opísal sám pán Hjalmar Schacht vo svojej knihe z roku 1967,,THE MAGIC OF MONEY”, tu vypustil kocúra z vreca. Dôvodom hyperinflácie bola privátne vlastnená REICHSBANKA, nie Nemecká vláda. PRIVÁTNE VLASTENÁ REICHSBANKA PUMPOVALA NOVÉ A NOVÉ PENIAZE DO EKONÓMIE. ,TAK AKO TO JE DNESKA V AMERIKE A EUROPE, TOU ISTOU BANKOVOU MAFIOU.
Špekulanti, píše Schacht a agenti bankovej mafie začali PREDÁVAŤ MARKU NA BURZE A VSÁDZALI NA JEJ NIŽŠIU A NIŽŠIU HODNOTU, KÝM MARKU ÚPLNE NEDEVESTOVALI. Týmto manipulačným systémom známym na burze ako ,,krátky predaj, špekulanti satanskej rasy predávali na burze to čo vlastne ani nevlastnili a hneď obratom kupovali za oveľa nižšiu cenu. Špekulácia s Nemeckou Markou bolo možné, lebo Reichsbanka pripravila masívne množstvo peňazí na pôžičky, čo existovali iba ako príjem na bankových knihách a požičiavané boli na ziskové percentá.
Keď Reichsbanka nestačila s vydávaním peňazí, všetky privátne banky mohli vydávať – tlačiť marky a dávať ich na úver. Takže to všetku hyperinfláciu mala na svedomí,nie Nemecká vláda,ale medzinárodná židovská-banková mafia, ktorá ma pod palcom teraz celý svet.
To, že Národní socialisti obišli židovsko-bankársku mafiu a postavili Nemecko na nohy, bol jediný dôvod na vojnu, ktorá bola vyvolaná ,hlavným vinníkom, židoboľševickým Anglickom a Amerikou, ktoré podporovali židoboľševické Rusko na čele s vtedy masovým vrahom Stalinom a jeho židovských komisárov. Židobolševické Rusko a jeho prisluhovači v Amerike a Anglicku,mali na pláne podľa najnovších dokumentov z Ruska, zotročiť celú Európu komunizmom a zničiť kresťanov, tak ako vraždili kresťanov v Rusku 70 rokov. Pruské obyvateľstvo, vtedy odrezané od Nemecka, bolo vražedné, Poľskými židobolševikmi a Sovietsko-židovskou NKVD – čekou. Existujú dokumenty o zavraždení 56 tisíc Nemcov v Prusku a to len preto, aby vyprovokovali Nemecko do vojny lebo Nemecký bankový systém bol v najväčší úder židobolševickej mafii a celý svet by sa bol dozvedel, že nepotrebujú židovských bankárov a židovské banky.
Tak si domyslite, prečo sme v kríze teraz a to ešte nie je koniec iba začiatok. Naša vláda ,keď potrebuje peniaze, tak si ich musi žiadať od Európskej centrálnej banky. EU banka im tie peniaze vytlačí a požičia im na úrok. Ale odkiaľ má EU banka tie peniaze? Len ich vytlačí z prázdneho vzduchu a ešte ich požičia na úrok. To je obchod čo? A kto vlastní EU centrálnu banku?
Americky prezident Abrahám Lincoln, bol zavraždený, zastrelený preto, lebo si nechcel požičiavať peniaze od židobolševickych bankárov z New Yorku, na 33 percentný úrok a začal peniaze tlačiť ako štátna moc, zvané GREENBAKS, čo bol obrovský ekonomický úspech. Atentátnikom bol vrah z Európy, platený bankovou mafiou. Málo kto vie, prečo a kým bol zavraždený JF Kennnedy. Kennedy sa postavil proti židobolševickej bankovej mafii a dal príkaz vytlačiť 40 miliárd dolárov a boli nazvané US Bank notes. To bolo proti vôli bankovej mafie, ktorá vlastní od roku 1913 Federal Reserve Bank. Táto banka nie je vôbec Federálna, ale v rukách židovskej bankovej mafie, tej istej mafie, čo má v rukách EU Centrálnu Banku a skoro všetky banky na svete s výnimkou Iránu,Severnej Kórei,Líbye a Kuby. Len kôli tomu tlačia na Irán, aby dostali ich menu, peniaze pod kontrolu židobolševickej mafie. Kennedyho zavraždil Mossad a CIA ( Cocaine import agency ), pod taktovkou George Busha staršieho a Vice prezidenta LB Jonsona. LB Jonson, bol židovského pôvodu a prvé čo urobil ako prezident, dal zrušiť Kennedyho príkaz na novú štátnu menu. Celá Bushová rodina je židovská a ich pradedom bol SOLOMON Bush, ktorý ako prvý prišiel do Ameriky v 18 storočí a je vedený v židovskom kalendári ako revolučná osoba.
Len slobodná myseľ bieleho človeka stojí v ceste tejto židovskej mafii a len my sme im, tá najväčšia prekážka k ovládnutiu sveta. Kým nás nezotročia alebo nevyvraždia, nebudú mať pokoj. Tak, uvidíme kto z koho !!! Sieg Heil !!!




Richtar Michal # VytyMepi45
-
 75%  ( 10 people voted )
+
2014-01-24 13:56:44 182d78ec
Ty dilino komunisticko-orangutánsky...nechápeš ani písanému textu , a tento bol písaný obrazne...aby ešte tupší ako ty pochopili že CB si tlačí /čítaj falšuje/ peniaze svojvolne, je NEZAVISLA čítaj nekontrolovatelná....
a v tom je podstata podvodu s centrálnymi bankami. Keby bola štátna CB tak by štát voči nej nemohol mat dlh, lebo sám voči sebe nemožeš mat dlh....ty bolševický gádžo...

brano # PelaSedo59
-
 50%  ( 2 people voted )
+
2014-01-24 15:38:25 c305bafe

Richtar Michal


Problém z ?polo-židom? hitlerom je ten, že on vedel prečo ho tlačia do vojny. On vstúpil do strany až potom ako boli sformulované (pozrite si važského) základné body NSDAP.

Aj jeho vstup do moci nebol celkom čistý. Skadiaľ mal na to peniaze?

A veď niečo podobné v ekonomike aplikovali nemcom aj po vojne ("prekvapivo" len do smrti Stalina +pár rokov) A vtedy to bolo rozkazom amerického generála. (viď važský)


Ale nechajme to (skutočnú minulosť len tak nezistíš). Veď základné tézi skutočnej ekonomiky a peniazmi krytými skutočnou prácou a skutočného národného/centrálneho bankovníctva sú jasné.



Duan # SymeVuma90
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-01-24 16:28:56 c1b30379
Ale no tak Hufnagel. Uvedom si prosim ze relizacia Branovej ekonomicko kurenarskej teorie tak skoro nebude nikde na svete realizovana vzhladom na genialnost tohoto projektu a svoju frustraciu si kvoli tomu musi niekde aj vyventilovat. Urob mu tu laskavost a vydrz to. On to s Tebou urcite nemysli zle, urcite by aj k Tebe domov natiahol pomyselnu kurenarsku ruru do ktorej peniaze rovnomerne pritekaju a zase rovnomerne odtekaju.. Nemusel by si ani nic robit, pripadne by si sa prijemne poflakoval v nejakom podniku, podebatoval z dievcencami v kancli trosku ich poobstastnoval a po sichte by si mohol ist spokojne na pivo ktore by tiez rovnomerne pritekalo ku kazdemu rovnako.. A co ze pivo aj na borovicku aj na rum by bolo, lebo ti hajzli ktori akumuluju penaze by neexistovali.. Haliganda, hotova Haliganda by to bola. Tak co ho tolko oneee, kritizujes ked mu zalezi na Tvojom stasti ?

No toto # DyvuVeqi71
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-01-24 16:52:29 b2284882
Takže tvrdíš že Važký klamal o povojnovom nemecku? Uhm. A klamal aj o bodoch NSDAP ktoré z nemecka spravili vojne schopnú krajinu prakticky za pár rokov od úplného rozpadu ekonomiky (hyperinflácia a podobne)?

Mohol by si to trochu rozviesť.

Duan # SymeVuma90
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-01-24 17:10:35 c1b30379
Prestaňte už otravovať s týmto židovským klamárom
marsal Zukov # DigiHaqu14
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-01-25 18:25:46 4e620bcf
loading...
Chápem, som si čo to naštudoval pozrel diplomovú prácu.

Zaujímaví diskuz.
http://www.forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_dat
a&forum_ID=16529&ID_from=63998708&dir=1&auth=

Trochu som si to prechádzal. Hm. Aj keď som si to naštudovla trochu hlbšie (ono by bolo fakt dobré prejsť vtedajšie zákony záznami z daní....)

Súčasný liberalizmus (kultúrny aj ekonomický) odstránil zábrany proti vniku sociopatov a psichopatov na dôležité posty. Nieje náhodou že v USA aj v europe zaviedli (už dávno) psychotesty pričom v západnej europe je bodové hodnotenie tvrdšie ako v USA.

Liberalizmus je super kúl dočasu kým neodíde dostatočne veľa Ludí z politického a ekonomického života ktorý žili v neliberizovanom sistéme. Neboj príde ďalší ako že pokrok v liberalizácii (viď pretlačenie LGBT).

Podľa mňa by ekonomický systém založený na 100% zdanenie zisku (ktorý by nešiel na reinvestície), 100% zdanenie prímu nad určitú hodnotu (toto by neboli prímom štátu = čiže výhradne regulácia objemu peňazí v obehu)a štátom riadená centrálna banka ktorá by požičiavala peniaze bez úročne (0% krytie z vkladov) skoro bezpodmienečne proste fungovalo.. Samozrejme štátny rozpočet by bol prísne odelený od štátnej banky. Zo štátneho rozpočtu by sa platili len úradníci banky a budovy na pokrytie štátu. Súkromné banky by museli byť vlastne investičné spoločnosti pretože by museli mať 100% krytie pri pôžičke niekomu.
Odložená spotreba nieje problém. Pretože ak ju nepreinvestuješ budeš mať len náklady. Takže nepotrebuješ toľko pracovať. A ak potrebuješ do niečo veľkého za-investovať môžeš si požičať od štátnej banky skoro bezpodmienečnú bez úročnú pôžičku..

A plno iného.

ps.Podľa mňa je ekonomika aj peniaze podružné oproti kultúre

Duan # SymeVuma90
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-01-25 22:34:54 4e506c0e
Gejza - podľa toho, ako sa Vaský správa a vyjadruje tipujem, že ten jeho Neoliberalizmus I, II, III nepísal on, resp. písal, ale výrazne inšpirovaný niekým, kto to má v hlave veľmi jasne usporiadané. Ten, kto napísal Neoliberalizmus evidentne vie, kde je sever. Bolo by naozaj zaujímavé vidieť, čo a ako by si z toho vedel vyvrátiť (nie vygrcať).
marsal Zukov # DigiHaqu14
-
 55%  ( 1 people voted )
+
2014-01-26 09:37:15 4e620bcf
Nuz,dam vam jednu informaciu.

Centralne banky su tu na to,aby bankarsky oyeb neklakol hned,ale postupne.

harry # PahoLenu00
-
 45%  ( 1 people voted )
+
2014-01-26 10:04:58 4e627d05

Meno:

Čo je tripcode?
Tripcode je hash hesla, pomocou ktorého môžete byť identifikovany od ostatných. Toto nevyžaduje registráciu a budete aj naďalej anonymný. Heslo sa neuloží na server.
Tripcode:
(odporúčané)
Čo je toto?
Anti-spam ochrana proti robotom. Vpíšte prosím dve číslovky v desiatkovej podobe.
šesť   päť
(zadajte číslicami)

Podmienky používania služieb dolezite.sk beriem na vedomie a súhlasim s nimi. Kliknúť tu pre celý text.

Voliteľné URL video, obrázok alebo Google mapa:







Podporte nás aj cez BITCOINY



12KLBuVu1m6seK23BatQAMBtyngMKtKacn

V prípade, že chcete prispieť na chod dolezite.sk môžete tak učiniť zaslaním akéhokoľvek finančného príspevku na účet 420 208 3850 / 8360 mBank (SK47 8360 0000 0042 0208 3850), variabilný symbol: 4444.
Do účelu platby môžete uviesť Vaše meno, ktoré bude zverejnené s poďakovaním. Vyzbierané finančné prostriedky budú použité na skvalitňovanie a chod dolezite.sk.
Najlepšie za týždeň
Najčítanejšie za týždeň

Kde sa berú zlí ľudia?


  Kde sa berú zlí ľudia?
Sociologické a psychologické experimenty už zo svojej podstaty atakujú hranice porušovania etiky, morálky či práva. Nikdy sa ich nerobilo veľa a tie, ktoré sa kedysi vykonali, dnes už ...
Vládam sa začína Bitcoin páčiť
ZÁNIK SVOBODY JEDNOTLIVCE ZNAMENÁ ZÁNIK NAŠÍ (EUROATLANTICKÉ) CIVILIZACE. DOJDE NÁM TO JEŠTĚ VČAS?
KOHO V SKUTOČNOSTI CHRÁNI ŠTÁTNA OCHRANA SPOTREBITEĽA?

Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka


Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka
V dôsledku rozhodnutia Andreja Danka dochádza v NR SR k porušovaniu listového tajomstva. Ako totiž odhalil Igor Matovič z OĽaNO, predseda parlamentu nariadil, aby boli poslancom kontrolovan...
Konečne vyhrávame nad Čechmi, aspoň v rámci regulovania
Koncesionárske poplatky bolia a tak je to dobre
Potrebuje každý operačný program vlastné logo?

PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH


PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH
Středeční masové protivládní demonstrace ve Venezuele mají dalšího mrtvého a přes 160 zraněných, informovala dnes agentura DPA...
VENEZUELA, apríl 2017: ČIRÁ HRŮZA
KUBÁNCI CHTĚJÍ KAPITALISMUS
Venezuela a Farma zvířat

RAKOUSKÝ PREZIDENT ODHALIL SVÉ POSTOJE: „ŽENY, ZAHALTE SE“


RAKOUSKÝ PREZIDENT ODHALIL SVÉ POSTOJE: „ŽENY, ZAHALTE SE“
„Bude li sílit vlna antiislamismu, bude nutné rakouské ženy požádat, aby ze solidarity začaly nosit muslimské šátky.“ Tak se minulý týden vyjádřil rakouský prezident Alexander Van...
Jak zblbnout Francouze
MRAČNA NAD EVROPOU: MAJETKOVÉ DANĚ
RAKOUSKO NAŠLO ZPŮSOB, JAK OBČANŮM ZDANÍ VYHLEDÁVÁNÍ NA GOOGLU A VYSTAVOVÁNÍ NA SOCIÁLNÍCH MÉDIÍCH

SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY


SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY
Severní Korea spustila největší vojenské cvičení v dějinách. Přichází právě v době, kdy Kim Čong un zkoušel jaderné testy. Dvě největší světové mocnosti USA a Čína varuj...
TO PRAVÉ UMĚNÍ: UDĚLAT DEAL S KIMEM
Robot se konečně dostal do nitra bloku Fukušimy a hned se musel vrátit
India s nadrozmernými bankovkami a barterom

NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU


NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU
Na sociálnej sieti boli zverejnené drsné zábery z teroristického útoku v Istanbule. Kamerový systém totiž zachytil muža vyzbrojeného zbraňou pri streľbe na ľudí v klube i pred podnikom ...
MÉDIA MLČÍ. TISÍCE PALESTINSKÝCH A IZRAELSKÝCH ŽEN POŘÁDANÍ DVOUTÝDENNÍ POCHODY MÍRU
Cesta do Aleppa: co je pohřbeno propagandou
PŮJDEME DO MEKKY A VĚŘÍCÍ NEVRAŽDÍME

JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?


JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?
„Jestliže nebudete bojovat za právo, když můžete snadno zvítězit, jestli nebudete bojovat, když vítězství bude jisté a ne tak drahé, můžete dojít k okamžiku, kdy budete muset ...
Tyhle děti nepotřebují solární panely
Jak Evropská unie pomáhá Africe k chudobě
JAK JE TO S TÍM LVEM?

ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?


ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?
Druhá letecká loď vojenského námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády byla 26. dubna slavnostně spuštěna na vodu v přístavu Ta lien. Stala se první lodí této třídy, ...
Ako v Číne kapitalizmus vyrástol
Drazí Číňané, jste fakt drazí
Ekonomický příběh naší doby. Proč Čína dovolí kritiku na Facebooku

PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU


PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU
Nostalgie po sovětské éře je v Rusku široce rozšířená a socialistické ideje jsou i nadále nesmírně populární – z průzkumů pravidelně vychází najevo, že více než dvacet let po...
POLICEJNÍ BRUTALITA NA DEMONSTRACÍCH V RUSKU: KŘEČE PUTINOVSKÉ OLIGARCHIE?
STOVKY RUSŮ BYLO ZADRŽENO POTÉ, CO SE V NEDĚLI ZEMÍ PŘEHNALA VLNA PROTIKORUPČNÍCH PROTESTŮ
STALIN – GRUZÍNSKÝ TYGR: CESTA K MOCI (I.)

KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI


KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI
Každý si uvedomuje, že korupcia je vážny problém súčasnej spoločnosti. Už nie každý si uvedomuje, že korupcia ako rozkrádanie verejných zdrojov priamo súvisí s existenciou štátnej...
ŽURNALISTA VYŠETŘUJÍCÍ NEBEZPEČNOU CIA ZAVRAŽDĚN PŘI HAVÁRII „HACKNUTÉHO AUTA“
DANĚ JSOU PODVODEM POLITICKÝCH ELIT (I.)
Celosvetová vojna proti hotovosti

Masový vrah Volkswagen


Masový vrah Volkswagen
Viete čo je „emisné obviňovanie“? Ak produkujete emisie, ste zodpovedný za globálne otepľovanie a ďalšie negatívne efekty a keď sa diskusia rozbehne, tak sa ľahko premostí k ...
Nie, korporácie nie sú viac ako štáty
Microsoft kupoval draze. LinkedIn tleská daňovým rájům
Potemkinove emisie

Kedy už Bitcoin konečne padne?


Kedy už Bitcoin konečne padne?
Za napísanie tohto článku môže kamarát, ktorý sa rozhodol investovať do Bitcoinu. Pozrel si cenu a len povzdychol, že či je zase na 1000 dolároch. Samozrejme mojou odpoveďou bolo, že ...
Decentralizace všeho: Svět bez prostředníků na dosah
Kdo je Satoshi Nakamoto?
Jak svítí hodinky

KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT


KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT
Bitcoin není anonymní měna. Vývoj v kryptosvětě však ubíhá mílovými kroky a tuto mezeru zaplňují jiné kryptoměny. Pojďme se s nimi seznámit.
Bitcoin nám stresuje
KRYPTO 6: NA ROZCESTÍ. ROZŠTĚPÍ SE BITCOIN?
Bitcoin si naďalej drží hodnotu

Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS


  Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS
V Sýrii a Iráku vypukly dronové války. USA zakoupily do bojů s malými weaponizovanými drony „islámského státu“ izraelskou zbraň. Pentagon o detailech mlčí, ale podle odborníků tu ...
Druhá světová válka a její ekonomické důsledky
Nacionální socialismus a komunismus (3/4)
Nejpodstatnější otázka o ISIS, kterou si nikdo nepokládá

Voľby: ide o všetko/nič


Voľby: ide o všetko/nič
Po období vymývania mozgov „prispôsobilými“ prisťahovalcami, prichádza vymývanie volebné. Môžeme si to všimnúť množstvom billboardov po celom meste, kde už nevidíme reklamu na ...
Merkelovej a EU vôbec im neide o dobro ľudí ohrozených vojnou
EKONÓMIA PO LOPATE #2 – AKO JURKO KAPITÁL VYMYSLEL
V zajetí megalomanie

Štvrtý oriešok pre Popolušku


Štvrtý oriešok pre Popolušku
Už je to vonku. Druhé pokračovanie mimoriadne úspešnej filmovej rozprávky Tri oriešky pre Popolušku bude nepochybne najočakávanejšou televíznou premiérou tohtoročných Vianoc...
Máte nějakého nepřítele? Věnujte mu svoji televizi!
Jediho cesta k džihádu: Radikalizace Luka Skywalkera
Kterak lovci trofejí zachraňují lvy
Výber

Začneme tým, že neuvidíš ani cent


Začneme tým, že neuvidíš ani cent
Zachytávam signály, že sa niečo začína meniť. Prichádza to pomaly, no nekompromisne. Tak, ako pijavica štátu nemilosrdne stupňuje svoj samovražedný tlak na podnikateľskú sféru, ...
PŘEDVEČER TŘETÍ SVĚTOVÉ VÁLKY: 10 PŘÍZNAKŮ, KTERÉ SE ZATÍM SNAŽÍME IGNOROVAT
Mýtus zlé deflace
Italská pohotovostní policie odkládá helmy a přidává se k anti-EU protestujícím

Version:1.21 2013-06-18 Generated in 0.0445 s
good positive news inspirational stories articles | dôležité informácie denné správy aktuálne spravodajstvo | handmade ručná výroba výrobky ručná práca predaj obchod handmade Náušnice náramky dekorácie Náhrdelníky Handmade obchod ručné práce hand made | zlata maska na tvar, kolagenova maska na tvar, kolagenova maska na oci, zlata maska na oci, cierna maska na tvar proti akne | important actual news leaked informations spies spy espionage